Jan Neruda - Povídky Malostranské
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
PŘÍZEMÍ
Starý Bavor – hokynář.
Stará Bavorová – luristka, posluhovačka paní domácí Ebrové, dobrosrdečná zbožná křesťanka.
Václav Bavor (Jan Neruda) – asi 20 let, praktikant u úřadu, chce být novelistou.
Pan Ryšánek a pan Schlegl:
Příběh povídky zasahuje do roku 1875. Odehrává se v hostinci U Štajniců, kde se odedávna schází společnost vyšších úředníků a každý zde má své místo. U jedné lavice proti sobě sedávali pan Ryšánek a pan Schlegl. Nikdy na sebe ale nepromluvili, nepodívali se stejným směrem. Nenáviděli se, protože dříve byli soky lásce. Jednoho dne ale prodavač kanafasu- pan Shclegl – onemocněl. Když zase po dlouhé době přišel ke Štajnicům, shledal se opět s panem Ryšánkem – obchodníkem se železným zbožím překonali nenávist a ukázalo se, že se potřebují a jsou vlastně i přátelé.
Postavy:
Pan Ryšánek – obchodník a kanafas, nyní bohatý domácí pán.
Pan Schlegl – obchodník se železným zbožím, nyní bohatý domácí pán, o 10 let mladší od Ryšánka.
Přivedla žebráka na mizinu:
Žebrák Vojtíšek je na Malé Straně velmi oblíbený, od každého dostane nějakou almužnu. Vždy chodí čistě oblékaný a nikdy nežebrá před kostelem a nikdy v neděli. Vypočítavá baba Miliónová ho jednou žádá, zda by nemohli žít spolu. Vojtíšek odmítne. Pak se po Malé Straně rozkřikne, že má pan Vojtíšek za vodou (na Františku) dva domy a dvě dcery – slečny. Malostranští se proto namíchnou, že u nich žebrák dostává almužny a přitom je bohatý. Už mu nic nedají – jen stará dobrá Bavorová, ale Vojtíšek odmítá. Už po malostranských ničeho nežádá, ta lež ho mrzí. V zimě pana Vojtíška najdou zmrzlého na Oujezdě vedle kanonýrských kasáren (na úpatí Petřína).
Postavy:
Pan Vojtíšek: žebrák - měl příjemný a upřímný obličej, lidé ho měli rádi, jeho smrt je vylíčená jako obrovská lidská tragédie.
Baba milionová: žebračka - ošklivá, pomstychtivá ženská. račka, byla odmítnuta panem Vojtíškem, proto o něm roznesla, že je bohatý, nedostalo se jí toho, co chtěla, proto se mstila.
Pan Herzl – hostinský v domě U dvou slunců.
O měkkém srdci paní Rusky:
Zálibou paní Rusky je chodit po funusech. Z funusu pana Velše ji ale páni Uhmühlové vyvedou a poté jí vůbec zakáží chodit na funusy. Paní Ruska se tedy z domu na Selském trhu přestěhuje do bytu vedle Oujezdské brány, kudy prochází každý funus. Při každém procházejícím funusu vyjde před dům a srdečně pláče.
Postavy:
Paní Ruska: stará vdova, která z nudy pomlouvala na pohřbech.
Večerní šplechty:
Na střeše domu U dvou slunců se schází Hovora, Kupka, Novomlýnský a Jäkl. Jäkl vypráví o své lásce k Lizince Peráklové, dceři krejčího ze Senovážné ulice. Zamiloval se do ní už ve škole jako malý kluk a teď se s ní zase po patnácti letech setkal a přísahali si věčnou lásku. V ten den, co si ti čtyři povídají na střeše, mu Lizinka porodila kluka.