Jaroslav Vrchlický - Noc na Karlštejně

3. dějství: Pešek jde za purkrabím, aby mu řekl, že je jeho neteř na hradě, protože potřebuje svědka, že tam Alena opravdu je. Purkrabí odmítne svědčit, protože nechce, aby vina, že je Alena na hradě, spadla na něj. Když odejde Pešek, přijde za ním vévoda Štěpán a poví mu o císařovně. Purkrabí si myslí, že Štěpán tou ženou u císařovy ložnice myslí Alenu, a tak dělá nevědoucího a pak se jde přesvědčit k císařově ložnici.

Zatím se Pešek sejde s Alenou u lípy, políbí se a Petr se Štěpánem to uvidí a chtějí to říct, ale mezi tím se jim oba schovají, a tak jdou směrem k císařské ložnici…

Karel IV. a Arnošt zatím chystají plán, jak vysvětlit to, že je císařovna na hradě, když vtom k nim přijde purkrabí a prosí císaře, aby netrestal Alenu za to, co provedla, ale potrestal jeho. Císař, protože o tom ještě předtím nevěděl, že jsou na hradě ženy 2, je z toho „na větvi“, a řekne purkrabímu, aby Peška a svou neteř přivedl.

Za nějakou chvíli k nim přijdou Petr, Štěpán, Pešek i Alena, zabraní do boje kvůli jejich potyčce. Když se uklidní, císař Aleně velkoryse odpustí její kuráž, pasuje Peška na rytíře, a v té chvíli se v podhradí ozve troubení ohlašující návštěvu. Hned poté vstoupí bránou císařovna, a již bez obleku pážete řekne všem ohromeným, že zabloudila v lese cestou na svůj hrad Karlík, a tak byla nucena uchýlit se sem, na Karlštejn.

Karel IV. ji mile přivítá a řekne jí, že protože na Karlštejně zůstat nemůže, doprovodí ji na její hrádek Karlík on sám, a tak dá osedlat koně a oba společně odjedou. Alenin otec na závěr dovolí Aleně vzít si Peška, který je už nyní rytířem, a tak všechno dopadne, jak nejlépe mohlo…

Jazyk:

• Prostý, hojně obohacen dobovými výrazy → autentičnost (=hodnověrnost) díla

• Živé dialogy, vtipné zápletky → komika

• Archaické tvary u charakteristik postav (rci, jest, símě)

• Historismy a zastaralá slovní spojení (šenk – člověk, který nalévá víno; čabraka – pokrývka koně; kontrfej – obrázek; manové – královská stráž)

• Vznešená mluva krále – spisovná, neaktuální → může vypadat uměle (oslovování se tituly apod.)

O autorovi, vlivy na jeho tvorbu:

• Narodil se 1853 v rodině obchodníka v Lounech

• Vystudoval filozofickou fakultu, strávil rok v Itálii jako vychovatel, po návratu tajemníkem Českého učení technického

• Český básník, dramatik, novinář, literární kritik,

• Přední osobnost Lumírovců → překládal z cizích jazyků (Shakespeare, Goethe, Dante Alighieri, Dumas,…)

• Inspiraci čerpal od V. Huga, na vrcholu své spisovatelské činnosti získal doktorát Karlovy univerzity a titul profesor srovnávacích dějin LT

• Zastával mimoestetické funkce díla-lartpourlartismus (=dekadence)

• Oceněn jak doma, tak i v zahraničí, ovlivnil desítky spisovatelů

• Tvorba:

  • Okna v bouři – básnická sbírka, intimní lyrika – hl. motivem zklamání ze ztroskotaného rodinného štěstí → rezignace

  • Zlomky epopeje – básnická sbírka, snaží se zachytit vývoj lidstva (úvahy o smyslu dějin, z období antiky → dobové cítění → víra v postupné zdokonalování lidstva)

  • Noc na Karlštejně – tvořil ji 1882-83

    • 1884 poprvé hráno v Národním divadle, 1973 zfilmováno jako muzikál

    • V té době Vrchlický prožíval šťastné manželství → vliv na závěr hry