Jaroslav Vrchlický - Noc na Karlštejně

Literárně-historický kontext

Kontext autorovy tvorby:

Vrchlický svou hru tvořil, když prožíval šťastné manželství. Šťastné manželství se projevilo i

na charakteru hlavních postav a závěru hry.

Jeho dílo obsahuje kolem 270 svazků, mj. přes 80 básnických sbírek a 50 divadelních her.

Díla stéjného žánru: komedie- Soud lásky, Rabínova moudrost

tematicky podobné dílo

Romeo a Julie- William Shakespeare- také spolu nemohli být a milovali se

Další představitelé té doby:

• Eliška Krásnohorská – Vlny v proudu

• Josef Václav Sládek – Na prahu ráje

inspirace

Komedie z českého prostředí, autor zde použil jako svůj námět mylnou pověst, že císař Karel

IV. zakázal na hradě Karlštejně přítomnost žen.

porovnání s filmovou verzí nebo dramatizací

Hra je napsaná tak, aby jazyk odpovídal tehdejší době. Jazyk odpovídá i ve zfilmované podobě. Poprvé byla hrána v Národním divadle v roce 1884.

Dílo byl zfilmováno v roce 1973 režisérem Zdeňkem Podskalským. Zfilmovaná verze je hodně podobná té tištěné, ale není rozebrána tak dopodrobna.

-ve filmu má královna služebnou, která se zaplete do hledání ženy na Karlštejně; v závěru císař povolí vstup ženám na hrad × v knize je Pešek s Alenou odhalen u stromu

Literární hnutí:

Lumírovci

- označována skupina spisovatelů 70. a 80. let 19. století sdružující se okolo časopisu Lumír

- společně s ruchovci tvořili novou generaci spisovatelů, která přebírala vliv po

odcházejících májovcích

- snahou bylo povznést českou literaturu na evropskou úroveň

- prostřednictvím překladů (především z románské literatury) uváděli do české literatury

evropské trendy, jak tematické tak formální

- hodně experimentovali, objevují se u nich například dosud v české literatuře

neobvyklé básnické formy – sonet, gazel, rondel

- neztotožňovali se s požadavkem, že literatura má především sloužit národu

Josef Václav Sládek (1845–1912)

- vyrostl v okruhu almanachu Ruch, ale názorově patří k lumírovcům

- zakladatel poezie pro děti

dílo: Selské písně a české znělky, pro děti Zlatý máj, Skřivánčí písně, Zvony a zvonky

Prof. MUDr. Josef Thomayer (1853–1927)

- díla: Po různých cestách, Žloutne listí

František Herites (1851–1929)

- díla: Tři cesty, Bez chleba, Maloměstské humoresky, Bůh v lidu

Děj:

Jednání první

Hrad Karlštejn očekává příjezd svého pána Karla IV. Chvíli před ním přijíždí Štěpán, aby s králem vyjednal nějaké politické záležitosti. Purkrabí ho ale nabádá k odjezdu, protože pán sem jezdí za odpočinkem a ne za prací. Štěpán se ale nedá odbýt a zůstává na hradě. Setkává se zde s Petrem, který nevěří, že na hradě není žádná žena a domnívá se, že se tam alespoň jedna ukrývá. Uzavřou tedy se Štěpánem dohodu, že tuto dívku najdou. Na hrad se také dostane královna Alžběta, která přichází pro radu k Arnoštovi, protože je nešťastná a smutná, jelikož dlouho neviděla svého muže a doufá, že král kvůli ní pravidlo změní. Arnošt ví, že se tak nestane a převlékne ji proto za páže, aby mohla být králi alespoň na blízku. A také se sem dostane Alena, převlečená za panoše, která se vsadila se svým otcem, že přečká noc na Karlštejně. Odměnou jí pak bude povolení ke svatbě s milovaným Peškem. Ten jí nejprve plán rozmlouvá, bojí se císařova hněvu, ale nakonec souhlasí a navíc si spolu domluví v noci schůzku pod lípou, aby tam však Pešek mohl, musí předstírat nemoc.