kaplicky-kladivo_na_carodejnice

Jedním z Bobligových cílů byl i šumperský děkan Kryštof Alois Lautner, jenž už zpočátku odhalil jeho pravé zájmy a ostře proti němu vystupoval i u samotného olomouckého biskupa. Nejdříve Boblig obvinil a následně i odsoudil k smrti Lautnerovu mladou kuchařku Zuzanu Voglickovou a poté i jeho nejlepší přátele. Všichni pod tlakem tortury potvrdili Bobligova obvinění proti Lautnerovi.

Pak Lautner znenadání obdrží od svého přítele mohelnického děkana Winklera pozvání na posvícení.

Nic netušící Lautner nabídku od starého přítele přijme a vydá se do Mohelnice, tam je však na něj nachystaná léčka. V Mohelnici je zatčen a následně uvězněn.

I na něm je opakovaně vykonávaná tortura a i když Bobligovi dlouho vzdoroval, po těžkém mučení na skřipci se i on přiznal k hrůzným činům, které nikdy nespáchal. Nakonec je mu sdělen rozsudek - upálení a ještě před smrtí na Šibeničním vrchu byl světícím biskupem odsvěcen.

Inkviziční procesy právníka Jindřicha Františka Bobliga z Edelstadtu, který má na svědomí přes stovku mrtvých, končí až po osmi letech, kdy ho odvolá samotný císař, protože ani on nevěřil v pravdivost výpovědí osob přiznaných u mučení.

Kniha končí návratem Kašpara Huttera, jednoho z Lautnerových přátel, který utekl ze Šumperka, když začal tušit, že i on bude jednou křivě obviněn z čarodějnictví. Když se dozví o smrti své ženy a svých přátel, sám sebe se ptá, zdali i on a jeho mrtví přátelé nenesou nějakou část viny na masakru způsobeném Bobligem, když místo toho, aby se bránili, čekali na zázrak.

Hlavní myšlenka díla:

Román popisuje období čarodějnických procesů, k nimž došlo na severní Moravě v 2. polovině 17. století. Proces navenek předstíral tažení proti černé magii, ve skutečnosti však sloužil k nestydatému obohacování inkvizitorů.

Autor zde upozorňuje na rizika, ke kterým může dojít, když se moc dostane do rukou nesprávného člověka (totalitní režimy).

Umělecké a kompoziční prostředky:

- dílo je psáno v Er-formě

- často se objevují historismy

- slohový postup popisný, vyprávěcí

- strohost, realistické vykreslení doby čarodějnických procesů – tortura

- psychika lidí

- nesmyslnost celého konání

Autor:

Václav Kapický (*28.08.1895 - †04.10.1982) byl prozaický spisovatel. Narodil se na samotě Červený Dvůr v rodině nájemce statku. Otec však záhy onemocněl a rodina se odstěhovala do Tábora, kde obživu obstarávala hlavně matka ručními pracemi a různými službami v domácnostech.

Střední vzdělání ukončil na táborské reálce maturitou. Po studiu pracoval jako dělník na železnici. V roce 1915 byl odveden do války a na haličské frontě se dostal do zajetí.

Na Ukrajině v zajateckém táboře v Berdičevu vstoupil do československých legií. V červenci 1917 se účastnil bitvy u Zborova, byl uvězněn u Vladivostoku a domů se vrátil v roce 1919. Začal pracovat v levicovém Svazu československých legionářů, potom na ministerstvu obrany.