Karel Čapek - RUR

Dějství druhé. Také se odehrává v Helenina salóně, kde jsou všichni vedoucí pracovníci a Helena zabarikádováni. Roboti se venku před továrnou hromadí a postupně se shromažďují v jednom ohromném a tichém davu. Na poslední chvíli se jim povede zprovoznit nouzový elektrický proud a pustit jej do oplocení, čímž později uškvaří několik robotů. Také zprovozní jednu malou žárovku v místnosti, kterou vidí jako oheň lidstva. Situace se horší, když začnou roboti vykládat zbraně z Ultima a namíří jeho děla přímo na místnost s vedoucími RUR a Helenou. Busman, jakožto finanční genius smířený se svým osudem, jde počítat tržby.
Začíná hádka, ve které se hledá viník. Alquist jako jediný skutečně připisuje vinu sám sobě a ostatním stvořitelům RUR. Domin ani v tento moment nelituje svého vynálezu a snaží se ospravedlnit, proč roboty vůbec chtěl vyrábět. Při hledání viníka se do debaty zapojí Dr. Gall, který se přiznává, že je vina jen a jen jeho. V tom do toho vběhne Helena, že je to její vina. Donutila totiž Galla, aby dal robotům duši. Ten to, z lásky k ní, udělal. Vyrobil jich pár set, tudíž celou situaci patrně zhoršil, ale ne o tolik, jako ten největší problém. Hlavním problém je všehovšudy počet. Robotů je příliš na to, aby se dali porazit. Busman chce vyřešit situaci ujednáním. Dle něj je hlavní pákou výrobní tajemství, bez kterého roboti do dvaceti let vymřou. Tak se pánové dohodnou, že prodají osud lidstva za své životy. Domin ovšem Rossumův rukopis nenajde a dozvídá se, že ho Helena spálila v krbu, čímž zpečetila osud celého světa. Busman chce i přes to zachránit krk svůj a svých přátel, a tak sebere všechny peníze, které napočítal a vydává se rovnou k robotům, aby je uplatil. Dojde ale k plotu a dotkne se jej. Plot ho okamžitě usmrtí a elektřina vypadne. V moment, kdy vypadne proud započne skutečný útok robotů. Začnou se valit dovnitř. V jejich vedení je Radius. Hellenmeier a všichni lidé jsou ihned usmrceni. Až na Alquista. Ten totiž podle Radia dělá stejně, jako roboti, a tudíž jim bude sloužit a pracovat.

Třetí dějství. Všichni lidé jsou mrtvi a zbyl jen Alquist. Roboti po něm chtějí Rossumův rukopis a aby vyzkoumal, jak se roboti vyrábí. Alquist již dočista zešílel, chce roboty usmrtit, ale představa, že na Zemi nic nezůstane ho žene vpřed. Je vyčerpaný, zlomený, zblázněný a zničený. Nechce už ani žít a roboti na něj neustále tlačí. Jeden z prvních robotů, kterým Gall nadělil duši, Damon, na něj nejvíce naléhá. Po dlouhém psychickém mučení se Alquist rozhodne poprvé za svůj život udělat pokus na živém robotím těle, a to právě na Damonova. Řízne do něj, ale víc nedokáže. Proklíná se, že se unáhlil k něčemu takovému. Po ruce má ještě starou robotku Helenu, kterou stvořil doktor Gall podle skutečné Heleny. Té začne docházet, že by jí možná bylo lépe, kdyby umřela. Začne si se svým robotím kamarádem Primem uvědomovat své city vůči němu i on vůči ní. Nevšimnou si ale spícího Alquista, který celou jejich konverzaci slyší a má za to, že jsou lidé. Když se dozví, že jsou roboti, uvědomí si, že to jsou jedni z mála Gallových robotů. Rozhodne se tedy udělat pokus na Heleně. Primus ho ale zastaví, protože nechce, aby zemřela Helena, chce tedy obětovat sebe. Nakonec se ale navzájem kryjí a Alquist nezabije ani jednoho, jelikož mu dojde, že je to nový začátek. Láska muže a ženy. To, co žádný z robotů nemá. Alquist má radost a uzavírá dějství radostným proslovem.