ČJ-Tyrolské-elegie -rozbor
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Tyrolské elegie
SPOLEČENSKO-HISTORICKÉ POZADÍ
-
politická situace
- řada revolucí v Evropě → růst politického uvědomění, otázka národní svobody
- protiruské povstání v Polsku
→ starší generace (Jungmann, V. Hanka) proti
→ mladší generace (Mácha, K. Sabina) pro
- 1848 vznik Národního výboru
-
základní principy fungování společnosti (každodenní život)
- rozšíření kultury i do měšťáckých vrstev
- zvýšení poptávky po knihách a spotřebním zboží
- čeština (dosud spíš v domácnostech) jazykem veřejného života a projevem národního cítění
- založena Matice česká (osvětové přednášky, překlad cizích autorů)
- rozvoj divadla (Stavovské divadlo, Kajetánské divadlo)
- české časopisy (Časopis Českého muzea, Česká včela – Borovský redaktor, Květy)
-
kontext dalších druhů umění
- malířství – hlavně krajinářství – Antonín a Josef Mánesové
- sochařství – Václav Levý
- architektura – inspirace renesancí a gotikou – neogotická přestavba zámku Hluboká
- hudba – součást měšťanského života, vyjadřuje rozervanost a individualitu jedince
-
literatura
- 30’s pozvolný přechod od osvícenství k romantismu
- v české literatuře nikdy plné rozvinutí romantismu (jen Mácha)
- zájem o lidovou kulturu
- namísto didaktické fce (vychovávat čtenáře) získává fci estetickou
- důraz na cit, individualitu, tajemství a prožitky
- v centru pozornosti člověk a jeho pocity, myšlenky a touhy
- rozvoj lyricko-epické balady a pohádky (Němcová – Slovenské pohádky a pověsti)
- objevení nových estetických hodnot – kontrast, smysl pro barevnost, lidová mluva, hudebnost, onomatopoie (zvukomalebnost), ironie (vzniká z rozporu mezi ideálem a skutečností)
- témata – dálky, putování, cesta, poutníci, jezera
- 30. léta – spor o Máchovu tvorbu (Tyl vytýká nedostatek vlastenectví, protože je moc estetická)
- 40. léta – zvýšení umělecké náročnosti literatury, polemika mezi Tylem a Borovským kvůli správné podobě vlastenectví
- NÁRODNÍ OBROZENÍ – proces utváření novodobého národa, kladení základů novodobé národní kultury a vzkříšení národa, resp. jeho probuzení
- podpořeno fr. osvícenstvím, staví na myšlenkách demokracie, národního sebevědomí (důraz na český jazyk a českou historii) a slovanské vzájemnosti
- 1. etapa (70. léta 18. st. až poč. 19. st.) – obranná
- J. Dobrovský
- 2. etapa (poč. 19. st. až 20. léta 19. st.) – ofenzivní
- J. Jungmann, F. Palacký, F. L. Čelakovský, Václav Kliment Klicpera
- 3. etapa (20. léta až 40. léta 19. st.) – převládá romantismus
- J. K. Tyl, K. J. Erben, K. Sabina, K. H. Mácha
- 4. etapa (50. léta 19. st.)
- K. H. Borovský, B. Němcová
-
další autoři
- Josef Kajetán Tyl (Strakonický dudák aneb Hody divých žen, Jiříkovo vidění, Tvrdohlavá žena, Lesní panna aneb Cesta do Ameriky, Fidlovačka (František Škroup)) – východisko v principu lásky, jež je mocnější než všechny těžkosti světa