Karel Havlíček Borovský - Tyrolské elegie
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Jazykové prostředky:
ich-forma
přímá řeč, věty jednoduché i souvětí
nespisovný jazyk → čeština, makaronismus (míšení jazyků - němčina, latina)
parodie, satira, hyperbola, Havlíček vycházel z lidových písní
ironie - Od všech z Vídně pozdravení, pan Bach je líbá, jsou-li prej zdráv, a tuhleto psaní po nás posílá.
sarkasmus - Bach mi píše jako doktor, že mi nesvědčí v Čechách zdraví, že prej potřebuju změnu povětří.
personifikace - Sviť, měsíčku, polehoučku, skrz ten hustý mrak, jakpak se ti Brixen líbí? - Neškareď se tak! Nepospíchej, pozastav se nechoď ještě spat: abych s tebou jen chvílinku mohl diškutýrovat.
Aktuálnost díla: Skladba Tyrolské elegie vznikla v době Havlíčkova nedobrovolného pobytu v Brixenu. Báseň byla dokončena v roce 1852, nesměla však být vydána a kolovala jen v opisech. Poprvé byla vydána časopisecky v roce 186, tedy až po Havlíčkově smrti. V kontextu české literatury můžeme Havlíčkovo dílo zařadit do posledního období národního obrození.
Můj názor: Příběh se mi velice líbil, a to díky pohádkovému nádechu, jenž se mísil s rysy období habsburské monarchie, která byla typická pro dobu autora. Zároveň vše bylo napsané velice pěkně, čtivě a nápaditě.