Kytice

Vypravuje se tu, jak matka spěchala na Velký pátek do kostela a v ruce nesla dít, dvouletého synáčka. Přišla k místu, kde do cesty zasahovala skála a uviděla v ní otvor, ve kterém bylo vidět něco lesklého. Šla za tím leskem a uviděla hromadu pokladů. Posadila dítě na zem, nabrala hromadu zlata a peněz a utíkala domů. Vrátila se, ale z touhy po bohatství nabrala znovu a ještě jednou. Když se vrátila potřetí, byla skála už zavřena, protože už byly pašije skončeny. Matka naříkala za své dítě, které zůstalo v podzemí. Teď si uvědomila, jakou chybu udělala : (nejdražší poklad ztratila a doma se ji zatím zlato a drahé kamení přeměnilo na hlínu). Celý rok čekala matka, v kostele se modlila a teprve na Velký pátek se s dítětem shledala.

• Svatební košile:

• Pověst z Čech.

• Podobný námět bychom našli u všech Slovanů, ale také ve Skotsku, v Bretani a v Německu

• Motivem je tu pověst, rozšířená i u jiných slovanských národů, že si mrtvý přišel pro svou milou. O půlnoci prosí opuštěná dívka Pannu Marii, aby jí vrátila milého, nebo, aby zkrátila její život. Ale její milý je už mrtev a přichází o hodině duchů pro dívku. Dívka s ním jde. Na cestu si bere modlicí knížky, křížek, růženec po matičce a košile, které ušila pro sebe a pro svého milého. Cestou ale musí všechny své věci dát pryč. Když přijde se svým milým k cíli své cesty, pozná, že je na hřbitově. Ve strachu se schová do márnice a prosí Pannu Marii o odpuštění. V tom zakokrhá kohout a hrozné zjevení duchů zmizí. Ráno je pro lidi zděšením, když uvidí schovanou dívku v marnici a po celém hřbitově roztrhané košile a vykopaný čerstvý hrob.

• Polednice:

• Námět z české pověsti o divých ženách a polednicích

• je balada, která vypráví, jak matka, popuzená křikem svého zlobivého dítěte, na něj pošle polednici. Polednice opravdu přijde a matka hrůzou tiskne své dítě k sobě a zadusí je. Přesně ve dvanáct hodin přichází muž z roboty a ženu vzkřísí, ale dítě je už mrtvé.

• Zlatý kolovrat:

• Námět se Slovenska –původně lidová pohádka, kterou zapsala B. Němcová

• balada o maceše a nevlastní dceři. Její nevlastní dceru Dorničku poznal na lovu král. Má se stát jeho ženou. Macecha a její dcera vedou Dorničku ke králi, v lese ji zabijí, oči vyloupnou, tělo rozsekaji, údy vezmou s sebou a trup pohodí v lese. Vlastní dceru pak vydává za Dorničku. Král musí do války. Lesní stařeček najde tělo v lese. Za zlatý kolovrat, za přeslici a za kužel dostane od nové královny Dorniččiny údy a oči zpět. Pomocí živé vody přivede Dorničku znovu k životu. Když se král vrátí , královna se mu chce pochlubit kolovratem. Ten však vyzradí, co se stalo Dorničce a že královna není ona. Král se s Dorničkou shledá a macecha s dcerou jsou krutě potrestány.Roztrhají je vlci.

• Štědrý den: Den před Štědrým dnem přijde Hančin přítel a požádá dívku o ruku, ta souhlasí. Na Štědrý den sedí Hana a Marie v komůrce a předou. Existuje tradice, že kdo se podívá o půlnoci po Štědrém dnu do jezírka, kde se sklání vrba, uvidí svou budoucnost. I jdou Hana a Marie k jezírku. Hana poklekne a vidí svého chlapce Václava a svatbu. Tu poklekne Marie a vidí kostel a rakev. Vše se dle věštby vyplní – Hanka si bere v létě Václava a na podzim umírá Marie.

• Holoubek: Žena, která otrávila svého muže, se prochází po hřbitově, když vtom jede okolo pohledný mladík. Přemlouvá vdovu, aby netruchlila, zapomněla na svého mrtvého muže a vzala si jeho. Do třetího dne na mrtvého žena úplně zapomene. Do měsíce se provdá. Nový ženich ji nabádá k radosti a veselí s tím, že nebožtík nic nevidí a ani neslyší. Nad hrobem vyroste dub, kde sedává bílý holoubek a velmi smutně zpívá. Vdova, která už nemůže překonat své výčitky svědomí skočí do vody a utopí se. Je pohřbena v poli žita.

• Záhořovo lože: je legenda. Neznámý poutník spěchá na podzim v mnišském hábitu na západ. Přichází do lesa, kde obr přepadává pocestné. Vyběhne i na poutníka a ptá se, kam jde. Poutník říká, že do pekla , protože jeho otec upsal duši. Obr poutníka nechá jít, ale ten mu musí slíbit, že mu pak poví, co všechno v pekle viděl. Po roce se poutník vrací. Satan prý mu nechtěl vydat zápis, který otec učinil, až Lucifer Satanovi pohrozil, že ho dá do Záhořova lože. Obr se zastřásl, protože se tak jmenuje on. V zoufalství se obr vyzpovídá poutníkovi ze svých vražd a prosí ho o pomoc. Poutník zarazí obrův kyj do skály, aby činil na tomto místě pokání. Po 90 letech poutník přichází na místo, kde se setkal ze Záhořem. Odpouští Záhořovi. Oba zemřou a jako dvě holubice se vznášejí k nebi.

• Vodník:

• Slovanská pověst

• vodník je balada. Vodník šije při měsíčku šaty a botičky. Těší se na svatbu. Dívka jde, nedbajíc varovných slov své matky (je pátek = to je nešťastný den)k jezeru šaty prát. Lávka se pod ní prolomí a dívka spadne do vody. Stane se ženou vodníka. Má s ním syna. Jednou, poprosí vodníka, aby mohla navštívit svoji matku. Vodník ji to dovolí pod jednou podmínkou, že se do večera vrátí. Matka však nechce dceru pustit zpátky do jezera. Vodník si přijde pro ženu, a když žena nejde a nejde domů, usmrtí vodník dítě a přinese ho před vchod domů.

• Vrba:

• Ojedinělý námět, vyskytuje se pouze v Čechách

• Námět pochází z Bydžovska

• Vrba je báseň založená na pověře, že člověk může mít život společný se stromem. Žena má život společný s vrbou. Muž jde k čarodějnici na poradu a dozví se, že jeho choť má společný život s vrbou. Proto prý je žena v noci jak bez duše. Muž vezme sekeru a utne vrbu u kořene. Vrba padá a zdá se, jako při pádu bylo slyšet zavzdychání ženy. Doma pak muž slyší, že jeho žena náhle zemřela, jako by byla kosou uťata. Muž smutní. Vrba mu poradí, aby vyrobil ze dřeva kolébku pro dítě, aby bylo jako by chováno matkou. Poté, aby zasadil proutí kolem řeky. Až jak kluk vyroste, bude si dělat z proutí píšťalky, a tak bude rozmlouvat se svojí matkou.

• Lilie : zemřela mladá dívka. Nechtěla být však pochována na hřbitově, ale u lesa. Její přání bylo splněno. Za nějaký čas vyrostla na jejím hrobu krásná lilie. Mladý král, který jel na lov, lilii uviděl a zatoužil ji mít doma. Nechal ji vykopat a přemístit do zámecké zahrady. Jednou v noci se však lilie proměnila v dívku. Král se do ní zamiloval a uspořádal svatbu. Brzy mu dala dítě. Když však král musel odjet do boje, jeho matka dítě zabila a lilie zvadla. Král za to svou matku proklel.

• Dceřina kletba: dcera zahubila své nemanželské dítě. Uvědomuje si svůj čin a chce za něj pykat na popravišti. Proklíná svého svůdce a muže, který ji opustil, když ho potřebovala a také proklíná svou matku, že jí nezastavila a dávala ji mnoho volnosti.

• Věštkyně: zlomky věšteb o osudech českého národa (přemyslovské pověsti, pověst o trojí bráně chrámu, pověst o soše, ) Je to sbírka prorockých pověstí z různých míst Čech.