Kytice
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Kytice z pověstí národních
Karel Jaromír Erben
Narodil se roku 1811 v Miletíně, pocházel z chudé venkovské rodiny.
v dětství časté nemoci, porucha řeči
Studoval gymnázium v Hradci Králové, poté studoval filozofii a práva v Praze. Právnické vzdělání ho sice vzdalovalo od literatury, ale seznámení s Františkem Palackým mu umožnilo dostat se k takovým zaměstnáním, která byla bližší jeho zájmům.
působil v Královské společnosti nauk a Matici české
Jeho život byl poznamenaný nemocemi a starostmi o hmotné zajištění rodiny.
Měl 2 ženy a 6 dětí
Zemřel koncem roku 1870 v Praze.
Vedle historických dokumentů vydával díla staré české literatury a sbíral lidovou slovesnost. Je zakladatelem české klasické pohádky, navázal na dílo bratří Grimmů.
Dílo autora
především sběratelská činnost
Prostonárodní písně a říkadla (1864) – Pětidílná sbírka obsahující 2200 písní a říkadel, které jsou rozděleny „od kolébky po rakev“.
Česká pohádky – Je zde zobrazen boj dobra se zlem, víra ve spravedlnost, obecné otázky trestu a viny. Snaha vybudovat jednotný systém, na němž je pohádka vystavěna. Jsou zde pohádky: O Zlatovlásce; Tři zlaté vlasy děda Vševěda; Dlouhý, Široký a Bystrozraký; Dvojčata (zfilmováno jako Třetí princ); Boháč a chudák; Jabloňová panna; Hrnečku, vař!; Pták Ohnivák a liška Ryška; Otesánek; Sněhurka; Rozum a štěstí (zfilmováno jako Nesmrtelná teta); Obuchu, hýbej se! (zfilmováno jako Obušku, z pytle ven!) aj.
Sto prostonárodních pohádek a pověstí slovanských v nářečích původních (1865) – jakási „slovanská čítanka“
Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae – Výtahy listin Čech a Moravy. Dílo se zabývá nejstaršími českými a moravskými listinami do roku 1253, tj. smrti Václava I. Pravděpodobně jeho nejvýznamnější práce z oblasti historie. Dalšími díly navázal Josef Emler.
Historický a literární kontext
3. fáze národního obrození
probíhala mezi revolucemi v letech 1830-1848.
Roku 1835 nastoupil na trůn Ferdinand I. Dobrotivý, který byl mentálně zaostalý, a proto za něj vládl kníže Metternich. Metternich pronásledoval odpůrce režimu, likvidoval vlastenecké myšlení, snažil se o neměnnost.
Po polském povstání v roce 1831 se česká společnost rozdělila na dvě skupiny – starší generaci (Jugmann, Hanka) a mladší generaci (Mácha, Sabina), která se snažila o boj za národní svobodu.
Za nositele politických práv byl považován celý národ, ne pouze privilegované vrstvy.
V roce 1831 vznikla Matice česká, která vydávala české knihy, v roce 1833 vznikla Jednota pro povzbuzení průmyslu v Čechách.
Úkolem literatury zůstávalo povzbuzovat národní sebevědomí, vychovávat k vlastenectví. U autorů se projevují romantické tendence – důraz na cit, individualitu, prožitek, tajemství, romantismus se však v našich zemích plně nerozvinul.