Kytice

Další autoři té doby

• Karel Hynek Mácha Máj, Cikáni, Pouť krkonošská, Kat

• Karel Sabina Oživené hroby

• Josef Kajetán Tyl Strakonický dudák aneb Hody divých žen, Lesní panna aneb cesta do Ameriky, Poslední Čech

• František Palacký Dějiny národa českého v Čechách i v Moravě

• Josef Václav Frič Lada Niola

Autoři vycházející z lidové slovesnosti

• Božena Němcová Slovenské pohádky a pověsti, Obrazy z okolí domažlického

• ohlasová poezie – František Ladislav Čelakovský Ohlas písní českých, Ohlas písní ruských

• bratři Grimmové

Kytice z pověstí národních (1853)

Obecná charakteristika

• Literární druh: na pomezí lyriky a epiky

• Literární forma: poezie

• Literární žánr: sbírka balad

• Literární směr: český romantismus + 3. fáze národního obrození

Balady:

• Kytice – vztah příslušníků národa k vlasti

• Věštkyně – vlastenecky buditelská báseň

• Poklad, Dceřina kletba – téma matčiny viny

• Vodník, Polednice – nadpřirozené bytosti

• Záhořovo lože – pohádkový motiv, zaměření na vinu a vykoupení

• Lilie, Holoubek – volně propojeny

• Štědrý den – neměnnost osudu

• Svatební košile – vampyrické motivy, vztah živých k mrtvým

• Zlatý kolovrat – zaměření na vinu a vykoupení

• Vrba – zaměření na vztah živých k mrtvým

Charakteristika postav

• Hlavními postavami jsou ženy, často matky, které mohou svou mateřskou láskou, jak pomáhat, tak ubližovat. Na rozdíl od romantických, po svobodě toužících hrdinů, postavy pokorně přijímají svůj osud, nesnaží se ho měnit.

• Kytice – matka a pozůstalé děti

• Polednice – matka – nerozvážná, prostořeká, agresivní, neklidná, dítě – ukřičené, neposlušné, neposedné, zlobivé; polednice – slovanská mýtická postava, která si v poledne odnáší děti; otec

• Vodník – Vodník – vypočítavý, lstivý, agresivní, vrah; matka – pomstychtivá, nerozvážná; dcera - naivní

• Dceřina kletba – matka – vyčítavá, starostlivá; dcera – zabila své dítě, rovněž vyčítavá, nejdříve smutná, poté naštvaná

Základní motivy

• Motiv viny a nepřiměřeného trestu

• Oddělené dobro a zlo (žena je většinou ta špatná)

• 3 druhy lásky: mateřská, manželská, milenecká

Děj

Kytice

Dětem zemřela matka a ony chodily každý den na její hrob. Matka se proměnila v mateřídoušku. Matka představuje vlast, sirotci národ.

Poklad

Žena šla na Velký pátek ke kostelíčku. Na cestě, kde vždy stával kámen, najednou byla otevřená skála. Žena uvnitř našla stříbro, zlato. Odnesla si ho domů a dítě nechala ve skále. V kostele skončilo modlení. Skála zmizela. Zlato a stříbro se proměnilo v hlínu a kamení. Žena plakala. Za rok, na Velký pátek, se skála znovu objevila. Žena vešla dovnitř, popadla své dítě a utíkala pryč. Ani trochu z toho bohatství si nevzala.

Svatební košile

Dívka se modlí, aby se už její milý vrátil z ciziny. Nikdo jiný jí na tom světě nezbyl. Rodiče i sourozenci už byli po smrti. V noci klepe její milý na okno a říká, ať s ním jde, že se stane jeho ženou. Jdou lesem a postupně jí milý zahazuje její modlitební knížky, růženec a křížek. V uzlíku s sebou měla ještě košile, které šila, když byl milý pryč. Přivedl ji na hřbitov, pochopila, že on už je taky mrtvý. Běžela se schovat. Modlila se. Ráno zakokrhal kohout a vše ustalo. Na každém hrobě byl útržek z košile.