Lakomec

Moliere: Lakomec

Kompoziční rovina

Literární druh: drama

Literární forma: próza

Literární žánr: komedie

Struktura: 5 dějství scény (5,5,9,7,6) repliky

---------

Čas a prostor: Paříž ( Dům Harpagonovo rodin), druhá polovina 17.st

TÉMATICKÁ ROVINA

Hlavní téma: peníze , lakota

Vedlejší téma: osobní spory, lži, láska, krádež, vztahy

Motivy: Vztahy – půjčka – hostina – plán zrušení sňatku – krádež - téma svatby

CHARAKTERISTIKA POSTAV

Harpagon

1. Lakomý – shromažďuje si věci

2. Mrzutý – když mu někdo bral peníze

3. Zlý – nutil Elišku aby se provdala za někho koho nechtěla

4. Lichvář – půjčuje lidem za velké úroky

5. Bláznivý – podezírá obrazy, že mu ukradli pokladnici

Kleant

1. Nebojácný – postavil se svému otci, když mu zakázal vzít si Marianu

2. Vypočítavý – půjčoval si peníze aby mohl odejit

3. Mazaný – využil krádež k tomu aby mu Harpagon povolil sňatek

4. Odhodlaný – je odhodlaný utéct spolu s Marianou pryč

Valér

1. Tajnůstkář - nikomu až do konce neřekl že je z Neapole

2. Důvěryhodný – Harpagon mu věřil a vždy na něj dal

3. Zamilovaný – miluje Elišku

4. Podlízavý – dává Harpagonovi za pravdu, aby se mu zalíbil

Eliška

1. Zamilovaná – miluje Valéra

2. Odvážná – nebojí se utéct s Kleantem od otce

3. Důvěřivá – svěřila se Kleantovi že je také zamilovaná

4. Milá – vyslechla kleanta

Mariana

Frosina

JAZYKOVÁ ROVINA:

Próza V popředí je syntaktické členění promluvy, logická stavba vět, obvyklá intonace gramatická pravidla - Připomíná přirozenou formu běžné řeči - Základní stavební jednotka je věta zapisovaná do řádek - Typické pro vyprávěni nebo v dramatu, pro vypravěče a postavy, text je členěn do odstavců, kapitol - Prózu nelze ztotožňovat s epikou (epika může být prozaická i veršovaná)

Slovní zásoba:

• Spisovná čeština, hovorový jazyk, zvláštní slovosled, zvláštní vyjadřování (bratr a sestra si vykají) • Archaismy i slova zastaralá • Sarkasmus — označuje kousavou, zraňující řeč, obvykle vyjadřující i jisté pohrdání • Metafora — přenesení významu na základě podobnosti (jdi mi z očí) • Ve své době byla nedoceněna kvůli pokrokovým názorům na dobu • Často se v této divadelní hře dá použít satirický tón (vysmívajici se tón)

KONTEXT DÍLA A AUTORA

Autora zařazujeme do KLASICISMU

Klasicismus

umělecký směr, který vznikl ve Francii za absolutistické vlády Ludvíka XIV. („Stát jsem já.“)

2. polovina 17. století – konec 18. století - smysl umění je v napodobení přírody – v tom, co je v přírodě podstatné a neměnné - vzorem je antika - ve filozofii racionalismus (racio = rozum) → harmonie, uměřenost, řád - podle antického vzoru stanovena jasná pravidla: vysoké (óda, epos, tragédie) a nízké (bajka, satira, komedie) žánry - vysoké žánry: zpracovávání vznešených námětů, urození hrdinové - nižší žánry: náměty ze života měšťanstva, směšné pojetí