Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Literární interpretace č. 10 - Petr a Lucie

DOCX
Stáhnout kompletní materiál zdarma (24,18 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.

Šimon Žáček, 3. B LITERÁRNÍ INT ERPRETACE č. 10 Název díla: Petr a Lucie Autor: Romain Rolland Přeložil do češtiny: Jaroslav Zaorálek Základní informace o autorovi: Romain Rolland (r. 1866 – r. 1944), francouzský prozaik, dramatik, esejista, kritik, hudební historik a jeden z prvních držitelů Nobelovy ceny za literaturu. Narodil se v burgundském Clamency do rodiny notáře. Rollandovi rodiče chlapce už od dětství podporovali v jeho zvláštním uměleckém nadání a po přestěhování do Paříže ve svých 14ti letech dostal příležitost studovat historii na elitní Ecole Normale Supérieure. Po nějakém čas v Římě na studiích se Rolland vrátil do Paříže a začal vyučovat dějiny umění na prestižní Sorbonně. Kolem roku 1912 započal svou literární činnost a její úspěch na sebe nenechal dlouho čekat. V roce 1915 se mu za románový cyklus Jan Kryštof podařilo získat Nobelovu cenu za literaturu a finanční odměnu věnoval na charitu pro lidi postižené první světovou válkou. Postupně se dostával do povědomí čtenářům po celém světě; kromě románů a novel vydával i krátké politicko-filosofické eseje a jako silný pacifista pracoval i nějakou dobu pro Červený kříž. I když byl spisovatel spíše socialisticky orientován (na SSSR), Němci se jej po okupaci Francie báli zatknout pro jeho významné a výrazné působení na veřejném poli. Po Mnichovské dohodě se Rolland stal odpůrcem nacismu a fašismu, po uzavření Molotovova-Ribbentropova paktu odsoudil i stalinovské Rusko. Rovněž se obdivoval indické filosofii a kultuře, byl zaníceným vegetariánem a s Gándhím se znal osobně. Zemřel roku 1944 v 78 letech v Burgundsku poblíž svého rodiště. V autorově díle se silně odráží jeho humanistické myšlenky i východně orientovaná filosofie. Kromě Jana Kryštofa napsal i další úspěšné romány: optimistický Dobrý člověk ještě žije, poválečný Clerambault a aktuální antifašistická Okouzlená duše. Je rovněž autorem řady esejí, her pro tzv. lidové divadlo a životopisů o významných umělcích. Společně s ním psali strhující romány ve Francii na pozadí válečných a meziválečných událostí v rámci tzv. ztracené generace i Maurice Barrès nebo Antoine de Saint-Exupéry, nejčastěji bývá však asociován s E. M. Remarquem. 1.Literární druh díla: epika Literární žánr díla: romantická novela Námět díla: Kritika hrůznosti první světové války prostřednictvím příběhu tragické romance dvou mladých milenců v Paříži. Kontrast mezi láskyplností vnitřního světa dvou zamilovaných lidí s ohavností a nelidskostí světa vnějšího. 2.TEMATICKÁ VRSTVA Děj – fabule: V lednu roku 1918 při prchání Pařížanů do úkrytu v podzemní dráze se mladík Petr Aubier poprvé setkává s půvabnou dívkou Lucií, mladou portrétistkou. Po opětovném setkání v antikvariátu si vymění krátké úsměvy, pár dní poté se tito dva lidé spatří znovu v Lucemburské zahradě. V té chvílí Petr neváhá a osloví Lucii. Po seznamovacím rozhovoru se takto scházejí den co den. Mladík, který má brzy nastoupit na vojnu, postupně začíná doprovázet děvče do práce, a jak mezi nimi pučí láska, Lucie Petra jednoho dne pozve i domů. Zde Petrovi odkrývá při malování jeho portrétu upřímnou pravdu o vztahu se svou matkou, která později znovu otěhotní. K Petrovi přijede na krátkou návštěvu z válečného ryku arogantní bratr Filip. Všímá si Petrovi zasněnosti a po zjištění jeho romance mění své chování a soucítí s vratkou budoucností milenců. Pár pod mrakem bombardování a válek se rozhodne rychle o Velikonocích vzít se. Když o Velkém pátku sedí a modlí se v kostele na náměstí svatého Gervaisa, náhlý útok německých letounů milence pohřbí pod sutinami chrámu. Děj – syžet: Novela je rozdělena do několika krátkých kapitol, které jsou drobně časově mezi sebou odděleny. Přímá řeč je zde četně užita takřka jen v dialozích milenců a rovněž i v jejich myšlenkách. Autor tím zdůrazňuje duchovní propojení postav, jež nepotřebují slov pro vyjádření vzájemné náklonnosti. V popisových částech se Rolland věnuje subjektivnímu prožívání zamilovanosti a lásky a popřípadě i kontrastu krásného snového milování s černým oparem blížící se katastrofy. Válečné události však slouží jen jako ukazatelé a až do konce vývoj romance neovlivňují. Vypravěč: Vypravěčem je autor sám (vypravovací styl – er-forma), který sice jakoby stojí nad příběhem, avšak jeho pacifistické a válku nenávistné myšlenky prostupují celou novelu. Jistou paralelu lze zřejmě najít k mladému Petrovi, který taktéž odsuzuje takovéto hromadné násilí a hledá útočiště v bezpečné bublině Luciiny blízkosti. Jedinou zápornou postavou je tu proto lidstvo samo a autor se nebojí expresivně popsat, jak bezohledné a hamižné dokáže být. Prostředí: Děj se odehrává v autorově budoucnosti ve sledu několika významných dnů romance Petra a Lucie od 30. ledna do 29. března roku 1918 na několika místech Paříže na konci první světové války, kdy Němci začínají na Francií útočit. Příběh je líčen z pohledu dvou mladých nevinných lidí neúčastnících se války, jejichž lásky klid je i tak narušen nelítostným bombardováním. Hlavní postavy: PETR AUBIER – citlivý, horlivý a přemýšlející mladík z lepší rodiny; kvůli své zajištěnosti se moc nevyzná v praktickém životě; v lásce s Lucií vidí jediný klíč ke šťastnému životu, který si snaží udržet navzdory blížícím se událostem; válku ostře kritizuje LUCIE – optimistická, pracovitá a osobitá dívka z chudších poměrů; živí se jako malířka portrétů a kopií slavných obrazů kvůli finančnímu zabezpečení; válku snáší lépe než Petr, snaží se ze svých zkušeností dělat vše pro své osobní dobro a potažmo pro lásku Vedlejší postavy: FILIP AUBIER – namyšlený a válkou zničený bratr Petra, dříve jej Petr slepě obdivoval JAKUB SÉE – přítel Petra; židovský mladík, který ve válce vidí vykoupení ANTONÍN NAUDÉ – přítel Petra; tlustý měšťanský mladík, který se hrůzám války odevzdává BERNARD SAISSET – přítel Petra; dychtivý debatér a proruský socialista usilovně hledající odpovědnost za vznik války CLAUDE PUGET – přítel Petra; mlčenlivý a ironický egoista PETRŮV OTEC – poctivý a slušný na státu závislý soudce

Témata, do kterých materiál patří