Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Literární interpretace č. 12 - Proměna

DOCX
Stáhnout kompletní materiál zdarma (22,19 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.

Šimon Žáček, 3. B LITERÁRNÍ INTERPRETACE č. 12 Název díla: Proměna Autor: Franz Kafka Přeložil do češtiny: Vladimír Kafka Základní informace o autorovi: Franz Kafka (r. 1883 – r. 1924) byl jedním z nejvýznamnějších spisovatelů první poloviny 20. století. Spisovatel se narodil jako František Kafka do židovské rodiny velkoobchodníka s galantérií. Měl dva bratry a tři sestry, z nichž si nejvíce oblíbil Ottlu, u které později bydlel. Všechny sestry Franze byly posléze postupně zavražděny v koncentračních táborech v rámci hitlerovské genocidy. Kafka navštěvoval klasické malostranské gymnázium a poté vystudoval práva na Karlo-Ferdinandově univerzitě. Po studiu nastoupil do práce v Dělnické úrazové pojišťovně – nejprve jako koncipient, poté jako tajemník. I když vydržel v pojišťovně 15 let, jeho práce jej nenaplňovala a své zaměstnavatele doslova nenáviděl. Ve svých 24 letech začal vydávat své první texty (převážně v časopise Hyperion a almanachu Arkadia). Celý život jej provázel komplikovaný vztah s ženami, neboť se štítil intimního poměru a dával přednost spíše romantičnu. Rovněž odmítal splnit požadavky svého otce, a to oženit se, najít společné bydlení a založit rodinu; obecně se tak stavěl proti tradičnímu způsobu života. Roku 1917 byl Franz nakažen tuberkulózou a později musel ve svých 39 letech opustit svou práci. V roce 1923 se odpoutal od rodiny a odjel do Berlína; krátce nato se začal léčit v lázních po celé Evropě. Zemřel jako ztroskotanec a nešťastný člověk částečně i na podvýživu v dolnorakouském sanatoriu. Ač se cítil nepochopen, dodnes je považován za nejvýznamnějšího pražského autora píšícího německy. V závěti žádal svou milenku Doru Diamantovou a svého přítele Maxe Broda, aby všechna jeho díla spálili. Brod se však rozhodl je vydat a seznámit tak veřejnost s tímto geniálním spisovatelem. Jeho romány (Amerika, Proces, Zámek) se často vyznačují autorovou klasickou beznadějí, melancholičností, sladkobolností a sociální odměřeností. Mezi jeho současníky a souputníky patřili především již zmíněný Max Brod a také Franz Werfel. 1.Literární druh díla: epika Literární žánr díla: absurdní povídka Námět díla: Kontrast reálného uvažování postav s nadpřirozenou zápletkou (přeměna ústředního hrdiny v obří hmyzí nestvůru); odcizení v rodině, rozdílný postoj každého člena k nově vzniklé situaci, narušení stereotypů i zaběhlých pořádků. 2.TEMATICKÁ VRSTVA Děj – fabule: Obchodník Řehoř Samsa se jednoho dne probudí jako obří nevábně vypadající hmyz a s tímto zjištěním odmítá vyjít z pokoje, aby nikdo nic nezjistil. Když za ním domů zavítá i zástupce firmy optat se, proč Řehoř nedorazil na sjednanou schůzi, odhaluje svoji náhlou metamorfózu a děsí rodiče, sestru i zástupce; otcem je poté zahnán do pokoje, kde je posléze nucen zůstat izolovaný od rodiny. Jedině sestra se naučila s Řehořem vycházet a každý den mu nosívá jídlo. O jakýs takýs vztah se hmyzem se pokusí i matka, po konfliktu při vystěhování však hrůzou omdlívá a otec na obranu hází po Řehořovi jablka, čímž ho vážně zraní. Všichni členové rodiny jsou nuceni nalézt si práci a kvůli přivýdělku začínají jeden byt u nich i pronajímat. Tři otravní nájemníci si z rodičů dělají sluhy a když spatří nedopatřením onen hmyz, vyvolávají ohromný povyk. Sestra již nemůže vydržet Řehořovu přítomnost a žádá bezradné rodiče, ať jej zabijí. Opuštěný a zhrzený Řehoř nakonec umírá sám brzy ráno další den. Po zjištění náhlé smrti si všichni zbylí členové rodiny oddychnou a vydávají se po dlouhé době na procházku, kde rozpravují o budoucích nadějných časech. Děj – syžet: Dílo je rozděleno do tří kapitol – v první se postavy vyrovnávají s Řehořovou proměnou, ve druhé se se hmyzem snaží znovu navázat vztah a ve třetí se vzdávají veškerých nadějích. Přímou řeč autor používá jen pro nezbytné posunutí děje, příběh svou dynamičnost dostává zejména ze svěžích popisů událostí a velkým užitím pohybových sloves. Ode všech odříznutý Řehoř, jemuž nikdo verbálně není schopen porozumět, pak ze svého úhlu pohledu k nám promlouvá podrobnými vnitřními monology. O dalších postavách se více dozvídáme až skrze jejich jednání, nikoli na úvodu. Vypravěč: Vypravěčova stopa se v této povídce značně otiskla. Vypravuje sice v er-formě, avšak jeho ztotožnění s ústřední postavou je více než očividné. Řehořovy pocity se úzce podobají těm autorovým – stísněnost, izolovanost, ztroskotání, melancholie, tesknost. Zbylé postavy líčí autor zřídka kladně, parafrázuje tak i svůj životní postoj vůči ostatním lidem (včetně rodiny). Prostředí: Děj se odehrává zřejmě v autorově současnosti a na poli jeho působiště v Praze, nicméně vzhledem k neurčitému popisu místa a času děje a nadpřirozené zápletce se lze dohadovat, zda vůbec měl Kafka na mysli nějaké specifické určení. Postavy: ŘEHOŘ SAMSA – zpočátku živitel rodiny s nadějnými karierními vyhlídkami jako obchodní cestující; po proměně ve hmyz ohyzdný, osamělý, opuštěný, překážející a nechtěný MARKÉTA SAMSOVÁ – oddaná sestra Řehoře; bratrovu proměnu těžce snáší, přesto ho jako jediná navštěvuje; postupně ji začne bratrova přítomnost otravovat a překážet; hudebně nadaná, pracuje jako prodavačka OTEC – praktický, sobecký a tvrdý otec Řehoře a Markéty; po synově proměně opět v čele rodiny, přeměněného Řehoře nenávidí, pracuje jako hotelový sluha MATKA – emocionální, citově labilní, slabá matka Řehoře a Markéty, pracuje jako pradlena POSLUHOVAČKA – spontánní a rázná uklízečka v rodině Samsových; jako jediná si Řehoře všímá a odklízí po jeho smrti tělo TŘI NÁJEMNÍCI – nepříjemní, otravní a rozmazlení rezidenti u rodiny Samsových ZÁSTUPCE FIRMY – přepracovaný zbabělý úředník ve firmě, pro kterou Řehoř pracoval BÝVALÁ SLUŽKA – ustrašená dřívější uklízečka a kuchařka v rodině Samsových 3.KOMPOZIČNÍ VRSTVA Autor zvolil pro celkovou pointu příběhu a účel povídky postup in medias res, příběh se posléze striktně drží chronologické časové roviny. Expozice je na úvodu vynechána, avšak část identity hlavní postavy je nám po počátečním nastínění zápletky vysvětle

Témata, do kterých materiál patří