Literární interpretace - Pásmo od Apollinairea
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Lyrický subjekt: Vypravěč (autor sám) je dominantní postavou celého příběhu, o čemž vypovídá i jakýsi vnitřní monolog, který mezi sebou on a jeho alter ego vedou.
Prostředí: Děj, jež je zásadně realizován v Apollinairových myšlenkách, se odehrává převážně na různých místech v Paříži v současnosti a dalších již uvedených evropských místech spjatých s autorovým životem.
3. KOMPOZIČNÍ VRSTVA
Kompozici Pásma nelze úplně pro svou polytematičnost a prolínání několika časových rovin s absencí přesně vyměřených vzdáleností určit. Avšak dala by se rozdělit na právě ony tři části složené z několika mini-kompozic, jež se na sebe volně asociují – jinak je kompozice roztříštěná.
4. JAZYKOVÁ VRSTVA
Apollinaire touto básní dokázal, že je opravdu geniální mistr slova. Tolik různých slovních hříček, postřehů a jazykových prostředků najednou jsem snad nikdy neviděl. Básník používá spisovné, knižní, ale i lidové výrazivo (i přechodníky – např. jda). V díle autor využívá také různých odborných termínů (např. pihi, mišpule) a geografických názvů (např. Panna v Chartes, mezi třídou des Ternes a ulicí Aumont-Thiéville). Z díla lze vyčíst autorovu inspiraci antickou mytologií, biblickými příběhy či okultismem. Z figur a tropů se zde nachází: anafora (např. „Toť krásná lilie již všichni pěstíme Toť rusovlasá pochodeň jež větrem nehasne Toť bledý a nachový syn bolestiplné ženy…“), pleonasmus (např. „plá výhní pekelnou“, „Rdíte se studem…“), enumerace (např. „havrani sovy sokoli naši ptáci“, „ibisi marabuti plameňáci“), onomatopoie (např. „řvou řičí a víří“), apostrofa (např. „Pastýřko Eiffelko“), epizeuxis (např. „Sbohem sbohem…“), přirovnání (např. „míšenka přesličná“, „palčivý jako života bol“), metafora (např. „Nižší Kristové temných nadějí a tužeb“), synekdocha (např. „Sepií hlubinných se děsí oči naše“), epiteton ornans (např. „spanila hlubinná“), personifikace (např. „Nápisy na zdech a tabulích štíty a vyhlášky Vřeští a štěbetají“), ironie (např. „Čteš letáky ceníky plakáty jež zpívají hlasitě Toť dnešní poesie zatím co prózou žurnály sytí tě“) atd.
VLASTNÍ NÁZOR
Podle mě se jedná o úchvatnou a strhující netradiční báseň, která se zpočátku může zdát prvoplánová, avšak o to víc jsem si všímal autorovy geniality a s jakou samozřejmostí na sebe váže jednu asociaci za druhou. Každý z prolínajících se obrazů působí velmi monumentálně a osobně jsem se s hodně Apollinairovými pocity ztotožňoval. Jeden z vynikajících postřehů byl hned na úvodu ten o tom, že jediné křesťanství je neantické anebo moderní význam slov prózy a poezie. Doporučil bych tu báseň (opakovaně) číst všem, kteří se nebojí smýšlet o světě a o životě trochu jinak, neboť náboj básně spočívá právě v rozmanité škále dojmů z ní.