MÁJ - MÁCHA

- chronologická, ale i retrospektivní (vzpomínkové pasáže)
- vypravěč v er – formě

- rok vydání – 1836
- prostředí díla – okolí hradu Bezděz u města Doks, konec 18 nebo začátek 19. století
- tematika – oslava krásy přírody i nesvobody mladého člověka tragický příběh dvou milenců
- motiv – vina, trest, pohan, pomsta, tragická láska, májová příroda
- inspirace autora – dle skutečnosti u hradu Bezděz, kde syn zavraždil otce, který mu bránil v lásce

- jméno díla – podle vymezení období roku, kdy se stala tragická událost
- adaptace – film Máj od Brabce

MYŠLENKY DÍLA
- oslava májové přírody, láska
- kritika špatné tehdejší společnosti
- myšlenky nad smyslem života
- nezvratitelný osud
- touha člověka po lásce a svobodě a schopnost obětování se pro ni
- rozpor s křesťanským názorem, který smrt bere jako předěl
- kritika náboženství a boha, který připustil smrt dvou mladých lidí
KRITIKA A VLIV DÍLA
- v době, kdy měla česká literatura plnit především osvětový, výchovný a vlastenecký účel, nebylo dílo vpochopenoa přijato (i z důvodu kopírování Byronovi poezie)
- soudobí umělci jeho dílo zavrhli, protože tu bylo málo projeveno vlastenectví
- ovlivnil Májovce a časopis Almanach Máj s odkazem na Máchu (Světlá, Sabina…)
- Tyl psal dílo Rozervanec, kde kritizuje Máchu píšícího o svých citech

LYRICKÉ SUBJEKTY
- Vilém (hlavní hrdina) – loupežník, miluje Jarmilu, zabije jejího svůdce (otce), popraven oběšením
- Jarmila – miluje Viléma, znásilněna jeho otcem, spáchá sebevraždu
- otec Viléma – Viléma vyhodil z domu, svedl Jarmilu, zabit Vilémem
- sbor loupežníků – loupežníci, Vilémovi přátelé, oplakávají jeho smrt
- sbor duchů – duchové, kteří se těší na příchod dalšího člena (Viléma)
- Hynek (poutník) objevuje se na konci básně, je to jakoby sám autor, ztotožňuje se s Vilémem, vsrovnává svůj osud s osudem Viléma

OBSAH
1. zpěv – tragédie Jarmilina
Líčení májové krajiny kolem jezera. Začíná zde i epický děj. Jarmila sedí na břehu jezera a vyhlíží svého milého Viléma. Nejdříve spatří ne jezeře jen bílý bod. Básník jej přirovnává k bílé vodní lilii. Z loďky vystoupí posel, který oznámí Jarmile, že Vilém byl uvězněn a bude popraven, protože zabil svého otce, když bránil její čest. Nevěděl, že svůdcem je jeho otec, který ho v mládí vyhnal z domu. Jarmila se v zoufalství utopí v jezeře.

2. zpěv
Začíná motivem padající hvězdy. Básník zavádí do vězení, kde je Vilém – popis chmurného vězení. Vilém přemýšlí o svém životě a o svém mládí. Ptá se sám sebe, čím se provinil, že byl uvězněn. Dívá se do krajiny a uvědomuje si její krásu. Nevěří, že po smrti něco existuje a lituje, že musí zemřít. Ve svém zoufalství mluví nahlas a jeho monolog zaslechne stráž, která je nešťastná nad osudem Viléma.