Povinná četba - Gogol, Nikolaj Vasiljevič - Revizor

PROTOKOL Z DOMÁCÍ ČETBY

Autor a název díla Bibliografie: Nikolaj Vasiljevič GOGOL, Revizor, 1. vydání, Praha Literární druh drama (=Děj dramatu je podáván výhradně prostřednictvím dialogu, monology mají jen epizodickou funkci) Literární žánr Satirická komedie (satira = označení pro umělecký, zejména literární žánr využívající komičnosti, výsměchu, karikatury a ironie ke kritice nedostatků a záporných jevů. Spisovatelé se jejím užitím vyslovují ke společenským problémům.; Komedie= očekává humorný nadhled nad lidskými slabostmi a lidskou nedostatečností. Humor spolu s vkusnou komikou jsou zpravidla základními aspekty) LITERÁRNĚ A SPOLEČENSKO-HISTORICKÝ KONTEXT

Společensko-historická situace

- rozmach a dokončování průmyslové revoluce, hospodářský vzestup, rozvoj přírodních a technických věd – aplikace poznatků v praxi (důvěra v rozum, smyslové poznání)

- vliv filozofie pozitivismu (z fr. positiv = jistý, spolehlivý, skutečný) Augusta Comta [ógista komta] – věda je prostředkem poznání, získávání poznatků prostřednictvím smyslových vjemů

- rozpad a zánik absolutistických monarchií (soupeření Anglie a Francie, sjednocení Itálie a Německa), šíření myšlenek liberalismu a nacionalismus, úsilí o politickou nezávislost (první organizované politické strany), Evropa ztrácí postupně dominantní postavení ve prospěch USA

Kultura

architektura – novogotický a novorenesanční sloh, hledání cest, vliv rozvoje techniky – nové materiály (litina, ocel, sklo) – mosty, tovární haly, radnice

malířství – pečlivé pozorování skutečnosti – Gustave Courbet u nás Karel Purkyně

sochařství – Auguste Rodin

hudba – Richard Wagner (reforma opery, programová hudba), Giuseppe Verdi, Petr Iljič Čajkovskij

Realismus

(z lat. realis = věcný, skutečný)

- umělecký směr a metoda zobrazení skutečnosti

- 2. pol. 19. stol.

- kritické pozorování skutečnosti

- požadavek objektivity – využití metod, postupů a výsledků exaktních věd (dokumentárnost)

- v literatuře:

> pravdivý obraz skutečnosti (bez příkras, iluzí)

> komplexnost obrazu člověka, prostředí, společnosti na základě

přesného a všestranného studia života a nitra člověka (vliv

sociologie)

> objektivní přístup ke skutečnosti (autor není účasten děje, stojí nad

příběhem), zájem o současnost

> typizace – na jednotlivém zobrazeno obecné (ne pouhá kopie

skutečnosti), např. na jednotlivé postavě vystižen obecný

charakterový typ – literární hrdina se vyvíjí, proměňuje

> snaha o přístupnost – přehledná kompozice, všechny vrstvy jazyka

(nářečí, hovorové prostředky, archaismy)

> román jako nejoblíbenější prozaický útvar, dále společenská

dramata a epická poezie (dle Balzaca je román bezcenný, pokud

není pravdivý)

Odnože realismu:

• kritický realismus – typ realismu, zesílená kritičnost – upozornění na negativní jevy, nedostatky, společenské křivdy – požadavek nutnosti nápravy