Povinná četba - Gogol, Nikolaj Vasiljevič - Revizor

• naturalismus – krajní směr realismu (z lat. naturalis = přírodní), úsilí o maximální objektivnost, zachycení i ošklivých, odpudivých jevů, aplikace teorie dědičnosti a determinace prostředím (člověk je omezen svou biologickou podstatou, je výsledkem vlivu prostředí, v němž žije, a dědičnosti)

- román je přírodopisný výklad života

- postavy jsou psychicky nevyrovnané, živelné, zvrácené

- teoretik: Hippolyte Taine [ipolit ten] – teorie o předurčenosti lidského

jednání vnějšími i vnitřními příčinami, popření lidské vůle a svobody,

vstup nejnižších vrstev společnosti do literatury

Ruský realismus:

- literatura musela suplovat neexistující nebo málo rozvinuté vědy a filozofii, publicistiku i politiku

- literatura měla filozofickou hloubku, proto může působit nudně, rozvláčně, nečtivě, současně však láká její extrémismus, hloubavost a nezastíraná naléhavost

Gogol se nechal inspirovat úplatkářstvím v Rusku a ukazoval vysoké rozdíly společenské rozdíly mezi lidmi. Dílo napsal podle pravdivého příběhu Alexander S. Puškin, kterému se opravdu stal. Je to přechod mezi romantismem a realismem, tzv. kritický realismus

Kontext autorovy tvorby

Nikolaj Vasiljevič Gogol

(1809 – 1852)

- prozaik, dramatik a publicista

- působil jako pomocný profesor všeobecných dějin na univerzitě v Petrohradu

- časté pobyty v zahraničí (Itálie, Paříž, Německo, Jeruzalém)

- ve svých dílech zobrazuje ruskou společnost, jež je deformována byrokratismem, pokřivenou peněžní morálkou, dalším znakem je potlačení morálních hodnot do pozadí

- dílo:

• Morgorod (1835) – sbírka čtyř povídek

• Petrohradské povídky – cyklus povídek (např. Plášť, Nos, Bláznovy zápisky…)

• Revizor (1836)

- po uvedení v Rusku se hra setkala s vlnou kritiky (Gogol odjel do Itálie)

- nový typ hry - přinesl touto komedií plně ruské společenskokritické hry, ve které se diváci poznávají a jsou „trestáni“ smíchem

- civilní ztvárnění postav bez fraškovitého přehrávání hereckých výstupů

• Ženitba – komedie

• Hráči – komedie

• Mrtvé duše (1842)

- satirický román

Inspiroval se:

- náměty od A. S. Puškina (román Mrtvé duše, komedie Revizor)

Inspiroval:

A. P. Čechova – vlil na dramatickou tvorbu

Michail Bulgakov – Mistr a Makétka (zhmotnění googlovských čertů a čarodějnic z Večerů na samotě u Dikaňky)

Jana Nerudu – povídka Pan Ryšánek a pan Schlegl – inspirace v povídkovém souboru Mirgorod

Jaroslav Hašek, Bohumil Hrabal – ovlivněni Gogolovským pojetím vypravěče

Bohuslav Martinů – opera Ženitba dle stejnojmenné komedie

Revizor (film 1933) – hl. role Vlasta Burian

KOMPOZIČNÍ PLÁN: Vnější kompozice Dílo má 5 jednání, dílo nemá epilog ani prolog – pouze výčet postav Vnitřní kompozice chronologická JAZYKOVÝ PLÁN: Jazyk. prostředky autor používá slova neutrální, ale i citově zabarvená (expresivní) (srdíčko moje), hanlivá a vulgarismy (huba, ty tlamo!, kurva, mamlas); hovorový jazyk – mlíko, tyátr; pořekadla – kdo maže, ten jede; cizí slova – voyage; slova zastaralá – fiakra, gáže