Odborný styl

Odborný styl

• styl odborných publikací, časopisů, učebnic

• cíl – poučit

• slohový postup popisný, výkladový, úvahový

• požadavek – věcná správnost, úplnost, přesnost a jednoznačnost vyjádření, přehlednost

Slovní zásoba odborného stylu

• odborné názvy – termíny

1. jednoslovná pojmenování

   1. speciální (v užším slova smyslu) – jen v odborných projevech, v jednom oboru v jediném významu (vodík, katalyzátor)

   2. v tzv. ustáleném významu – i mimo odborný styl, v různých oborech vždy ustálený význam (spojka, náprava)

2. víceslovná pojmenování (terminologická sousloví)

spojení substantiva se shodným přívlastkem (chemická reakce, prvosenka jarní)

1. a) shrnující názvy (dopravní prostředky, psací potřeby)

   1. diferencující výrazy

vražda (úmyslná) – zabití – neúmyslné

Syntax odborného stylu

• stavba věty jednoduché – hutnost, sevřenost – jmenné konstrukce, podstatná jména slovesná, přídavná jména slovesná, druhotné předložky

• důraz na těsná spojení

• pořádek slov ve větě (jádro výpovědi na konci oznamovací věty)

• souvětí – složitost, závislosti vyšších stupňů; podřazenost, propracovanost; využití závorek, poznámky v textu pod čarou nebo za textem

• explicitnost vyjadřování významových vztahů (pozor na nepravé vztažné věty)

• grafické znázorňování – typy, velikost písma, barvy, prokládání atd.

• citace + bibliografické údaje

Útvary odborného stylu

• odborný popis

• slohový postup popisný i výkladový

• informace pro odborníky

• návod – jak pracovat s přístrojem i odborný popis předmětu, jevu

• přesné formulace definic

• popis pracovního postupu

• popis děje, vystihuje činnost, jejíž složky následují za sebou zpravidla v předemm sestaveném pořadí

• návod

• popis s cílem praktickým (jak zacházet s přístrojem, postup upletení svetru)

• popis s cílem poučným, např. kuchařský recept

• výklad

• útvar slohového postupu výkladového + popis, případně úvaha

• postihuje a vysvětluje vnitřní souvislosti a vztahy, podmínky vzniku, trvání jevu, následky atd.

• cíl – odborné poučení o některém tématu; sdělení nových poznatků

• vztahy vysvětlovací i příčinnostní

• výklad je základem učebnic, odborných časopisů a publikací

• výklad odborný x populárně naučný

• přednáška

• mluvený výklad

• přesvědčivější, živější, vzbuzuje pozornost posluchačů

• promyšlená kompozice, jednodušší věty, přehlednost

• názorné pomůcky, živější styl

• způsob přednesu – nečíst, udržovat kontakt s posluchači

• další formy výkladu – odborný článek, stať, odborná publikace, sborník, odborná přednáška, odborný referát, diskuse

úvaha

• útvar slohového postupu úvahového (nejnáročnějšího)

• autor se zamýšlí na základě získaných poznatků nad problémem, aby dospěl k obecnějšímu závěru

• hloubka úvahy ovlivněna úrovní myšlení, životními zkušenostmi a bohatstvím poznatků autora

• úvaha historická, filozofická, citově podbarvená

• vyskytuje se

• v uměleckých dílech (součást řeči vypravěče – vysvětluje, zdůvodňuje děj, jednání postav; součást řeči postav – úvahy, jak se chovat, rozhodování, hodnocení jiných)

• v publicistice – úvodník, komentář (subjektivní charakter)

• ve vědeckém díle

• na začátku nebo v závěru (výhledy, perspektivy)

• posuzování problému, hlediska, různé názory, vlastní myšlenky

• společné rysy úvahy s výkladem: