Starověká Čína

Starověká Čína

Zpěvy staré Číny, Mathesius, Bohumil, Melantrich, Praha, 1950

O autorovi a jeho tvorbě:

Bohumil Mathesius (14. 7. 1888 – 2. 6. 1952) byl českým básníkem, překladatelem, editorem, publicistou a literárním vědcem (rusistou). Studoval na Univerzitě Karlově obory čeština a francouzština.

Specializoval se na ruskou literaturu.

Překládal však také z němčiny, francouzštiny, norštiny a latiny.

Nejznámějšími a nejuznávanějšími díly však se však staly jeho parafráze a volné překlady staré čínské poezie. Byly vytvořeny za spolupráce se sinologem (vědní obor zabýv. se studiem čínského jazyka, kultury, historií) Jaroslavem Průškem.

Bohumil Mathesius se k čínské poezii poprvé dostal ve sbírce „Černá věž a zelený džbán“ (1925) – tato sbírka se stala jádrem pro pozdější sbírky „Zpěvy staré Číny“ (poprvé vydána 1939). Později tuto sbírku doplňoval o „Nové zpěvy staré Číny“ (1940) a později „Třetí zpěvy staré Číny“ (1949). Později všechny tři sbírky vydal v jednom svazku - „Zpěvy staré Číny ve třech knihách“ (1950).

O knize:

Jedná so o označení několika básnických knih Bohumila Mathesia. Obsahuje volná přebásnění staré čínské poezie.

Jedná se většinou o velice volné překlady.

Texty označovány jako parafráze (volné zpracování cizí předlohy, nepřímá citace).

Zpěvy staré Číny se soustřeďují především na milostnou, přírodní lyriku. Obsahují ale i verše filosofické a proti válečné.

Sbírka lyrických básní „Zpěvy staré Číny“ je rozdělena na 8 částí.

Pojednává se v ní o kráse, lásce, přírodě, válkách, ironiích života.

Najdeme zde básně od: básníka Ši – Činga

filosofa Konfucia

Wen-čüna

básnířky Pan Čie-Jü

Wang Shi-čia

Tchao Jüan-minga (Tchao Čchien)

Li Pa

Tu Fua

a několika dalších básníků

Ukázky z knihy:

První část

Na mne-li myslíš...

Na mne-li myslíš

ještě jen trošinku,

vykasám sukýnku,

přebrodím řeku Cen.

Když na mne nemyslíš

už ani trošinku --

inu, jsou na světě

jiní přec, blázínku!

Na mne-li myslíš

ještě jen trošinku,

vykasám sukýnku,

přebrodím řeku Vo.

Když na mne nemyslíš

už ani trošinku --

inu, jsou na světě

jiní přec, blázínku.

Š'-ťing

Dopis děvčete

Miláčku, nechoď do naší vesnice,

naši to neradi vidí.

Tebe mám ráda ze všech nejvíce,

nesmí to být -- znáš lidi!

Maminka pláče, otec se mračí,

bratři mne hubují -- to už jsou naši.

Je mi dost těžko -- věř mi, Čong Ce!

Miláčku, nelez k nám za noci přes tu zeď,

mohl bys moruši zlomit,

tebe mám ráda -- buď rozumný, hleď,

naši se budou zas zlobit.

Maminka pláče, otec se mračí,

bratři mne hubují -- to už jsou naši.

Je mi dost těžko -- věř mi, Čong Ce!

Miláčku, nešlap na záhon lilií,

lehounce moh bys je zlámat.

Ze srdce krev mi to pomalu upíjí --

o tobě chce se mi zdávat.