Mezopotámie - Epos o Gilgamešovi

Lišková Petra, 3B

Mezopotámie

• „kolébka lidské civilizace“

• doba cca 3 000 – 300 př. n. l. (zač. helenismu)

• nacházel se mezi řekami Eufrat a Tigrid (území dnešního Iráku)

• zde žili kdysi Babyloňané, Asyřané a ještě před nimi Sumerové

Epos o Gilgamešovi

Zamarovský, Vojtěch, Gilgameš (Edice Obnovené obrazy), Albatros, Praha, 1976

O knize:

• neznáme přesnou dobu vzniku

• odhadovaná doba vzniku: 12. století př. n. l.

• první zmínka: 12 hliněných tabulek – asi polovina 7. stol. př. n. l.

• asyrské tabulky, které nás s eposem seznámili: Ninive – Aššurbanipalova knihovna

• nemáme jen v úplném a souvislém zpracování

• původně měl epos asi 3600 – 3800 veršů – dodnes objeveno jen něco přes 2 000

• originál: básnické dílo, nikoli prozaický text!

Postavy:

Enkidu – Gilgamešův druh

• původně stvořen bohyní Aruru, stvořitelkou lidí, z hlíny, jako Gilgamešův protivník, na Anovu (bůh, pán uruckého města) žádost

• žil na stepi

Gilgameš – 5. král města Uruku, v jižní Mezopotámii (mohutná hradba kolem Uruku)

• ze dvou třetin bůh – matka, bohyně Ninsun; z jedné třetiny člověk – otec Lugalband

• podle sumerské „Listiny králů“ vládl 126 let

Chumbaba – mýtický obr, ztělesnění všeho zla

• žil v cedrovém lese (asi dnešní Libanon)

• zabit Enkiduem a Gilgamešem (Enkidu mu sekerou uťal hlavu, za urážku)

• babylónská forma jména: Chuvava

Siduri – babylónská a asyrská nižší bohyně

• krčmářka (šenkýřka) bohů na konci světa

Uršanabi – Utanapištimův převozník přes moře smrti (kamenný had, hole, kamenné sošky)

Utanapištim – syn šuruppackého krále Ubaratutua

• hrdina babylónsko-asyrské potopy světa – král bohů Anu, bůh země Enlil, bůh války Ninurta, bůh podsvětí Ennugi – Utanapištima „varoval“ bůh moudrosti Ea

• v překladu: „(Ten, kdo) našel život“

Obsah:

Gilgamešovi, nejmoudřejšímu, nejsilnějšímu a největšímu ze všech lidí jeho božské přednosti nestačili, chtěl se stát totiž nesmrtelným. Rozhodl tedy, že nechá vystavět největší hradbu kolem Uruku, jakou kdy kdo spatřil, tím si zajistí svou nesmrtelnost.

Svému lidu vládl krutou rukou, nutil je velice tvrdě pracovat. Lidé proto začali prosit bohy o pomoc.

Bůh Anu, pán uruckého města, se nad svým lidem, jehož miloval, slitoval a poručil bohyni Aruru, aby stvořila Gilgamešovi protivníka stejně silného, jako je on sám. Odřizla tedy kousek hlíny a stvořila Enkidua, kterého shodila do světa lidí, na stepi.

Zde Enkidu vyrůstal s divokou zvěří, zatímco Gilgameš dále utlačoval své poddané.

Jako první z lidí spatřil Enkidua lovec. Ten se jej zalekl a spěchal to oznámit Gilgamešovi. Gilgameš mu řekl, ať jde do chrámu bohyně lásky Ištar, položí tam dar a vybere některou z chrámových služebnic a odvede ji k napajedlu, kde prvně spatřil Enkidua.

Enkidu se střetl se služebnicí, ta jej pozvala, aby si k ní přisedl. 6 dní a 7 nocí jí stačilo, aby z divocha udělala člověka. Chtěl se utkat s Gilgamešem, aby mu překazil jeho krutovládu.