Mezopotámie - Epos o Gilgamešovi

Gilgameš měl té noci divný sen; Z Anova nebe spadla do Uruku hvězda.

Při souboji bylo patrné, že mají Enkidu s Gilgamešem stejnou sílu. Pochválili si ji navzájem, objali se a jako bratři odešli do paláce.

Gilgameš, šťasten, že má druha a bratra zároveň rozhodl se, že společně přemůžou a zabijí Chumbabu, jenž je příčinou všeho zla a který žije v cedrovém lese, kam se nikdo neodváží. Vzali se tedy za ruce a ke kovářům vyrazili, aby jim brnění a zbraně připravili.Chráněni bohem slunce Šamašem vyrazili na cestu.

Když dorazili do cedrového lesa, nikde Chumbabu neviděli, začali tedy sekat cedry. V tom Chumbaba zařval a rozběhl se proti nim, byl však probuzen ze spánku a neměl na sobě svých 7 košil, které neprosekne žádná zbraň, ale pouze jednu.

Přemohli ho a Chumbaba prosil o slitování, Enkidu byl proti, Chumbaba jej urazil a pokusil zahubit, Gilgameš se jal druha bránit, Enkidu také vytasil meč a třemi ranami jej usmrtili. Enkidu ve vzteku z urážky Chumbabovi sekerou usekl hlavu.

Bohyně lásky Ištar sestoupila z nebes, aby se poklonila Gilgamešovi a nabídla se mu za manželku. Ten ji však odmítl, jelikož věděl, jak je její láska prchlivá. Uražena odešla zpět na nebesa a rozhodla se, že se Gilgamešovi musí pomstít.

Šla tedy za svou božskou matkou Antu a božským otcem Anem a prosila, aby Gilgameše za uřázku potrestal, ten zprvu nechtěl, avšak na úkor výhružek své dcery svolil a půjčil ji nebeského býka, jenž vše ničí.

I toho ale Enkidu s Gilgamešem přemohli. Bohyně Ištar zuřila a vyhrožovala Gilgamešovi, v tom se mu vrhl Enkidu na pomoc, křikl na ni, vytrhl z mrtvého nebeského býka stehno a hodil jej Ištar do tváře.

Bohové, na popud Ištar, rozhodli se učinit nad Enkiduem rozsudek – konečný rozsudek. Sdělili jej Gilgamešovi ve snu. Enkidu onemocněl a dvanáctého dne zemřel. Gilgameš velice truchlil…

Poté, co Enkidua pohřbili, rozhodl se Gilgameš dostat svého druha zpátky ze spárů boha podsvětí Nergala. Vzal tedy Ištařiny dary, které dostal při nástupu na trůn – obruč a hůl z posvátného dubu, který srazila bouře do vod Eufratu.

Usedl u brány do Nergalova podsvětního domu a volal Enkidua. Brána se otevřela a spadli mu do ní obruč s hůlkou. Objevil se Enkidu, že mu je zpátky přinese, avšak se za ním brána zavřela.

Šel prosit bohy o pomoc, aby s Enkiduem alespoň ještě jednou pomohl, až bůh modrosti Ea se nad ním slitoval, promluvil s Nergalem a ten otevřel bránu a vypustil na okamžik Enkidua.

Enkidu řekl, jak to v podsvětí vypadá, Gilgameš se zhrozil a Enkidua si opět vzal bůh Nergal.

Uruk mezitím navštívil bůh moru Erra. Gilgameš se rozhodl, že najde věčný život, že najde Utanapištima.

Po dlouhém hledání došel k dvojklanné hoře Mašu, za kterou začínal svět bohů. Průhod mezi ní střežil muž – škorpion a žena – škorpion. Strážci jej pustili a on se vydal na strtastiplnou cestu, jenž by ždáný smrtelník nepřežil.