Moliére-Lakomec_klasicismus

POSTAVY

Harpagon – Moliére na něm ukazuje obraz lichváře, který je pro své peníze ochoten obětovat cokoliv. Citovými vztahy počínaje a vlastní rodinou konče. Ztráta peněz pro něj znamená naprostou tragédii, nenávist ke všemu živému, nechuť k životu a ztracený smysl života.

Čipera (Šindel) – Je zcela oddaný svému pánu Kleantovi. S myšlenkou, že svému pánovi pomůže, ukradl Harpagonovi jeho skříňku s penězi.

Kleantes – Harpagonův syn. Zamiloval se do Mariany, i když byla velice chudá. Šílená láska k penězům jeho otce se mu příčí. Je tedy jeho pravým opakem.

Mariana – Chudá dívka, která se stará o svou nemocnou matku. Zamilovala se do Kleanta. Ne pro jeho peníze, ale proto, že je takový, jaký je.

Valér – sluha Harpagona; zamilovaný do jeho dcery Elišky.

Eliška – dcera Harpagona; zamilovaná do Valéra.

Anselm – šlechtic, má si vzít Elišku proti její vůli; otec Valéra a Mariany (jak se na konci hry ukáže)

KLASICISMUS

Klasicismus se vyvinul v 17. století v Evropě. Stejně jako renesance zaznamenal návrat k antice (Řecku i Římu). Rozdíl byl však v tom, že klasicističtí umělci nevnímali antiku jako něco živého, něco, co se znovu obrozuje, ale pouze jako minulost. Proto je původně z klasicismu cítit nostalgie.

Velmi byl kladen důraz na rozum jako nástroj lidského poznávání. Výrazná zde byla snaha o pravdivou charakteristiku doby.

Velice důležitá byla také estetika (z ní především vznešenost). Proto umělci také často napodobovali přírodu. Tvrdili, že v přírodě je krása.

Krása je v pravdě

Pravda je v přírodě

Krása je v přírodě

V souvislosti s přírodou byl také vytvářen nový systém estetických pravidel a vzorů.

Literatura této doby se dělila na vysokou a nízkou literaturu, přičemž se mísení žánrů (jako to bylo za renesance) nepřipouštělo. Rovněž se vytvářely různé literární typy (lakomec, ctná žena apod.)

VYSOKÁ LITERATURA

Sem patřila tragédie, óda nebo epos. Mezi tématy převládala převážně historie, antika a mytologie. Řešily se tragické konflitky a vnitřní rozpory hrdiny, který pocházel v vysoké společnosti. Díla byla psaná vznešeným jazykem.

NÍZKÁ LITERATURA

Sem patří např. komedie, bajky, satyry a písně. Tématy byly obyčejné denní záležitosti. Hrdina pocházel z nižší společnosti. Díla byla psána hovorovým jazykem.

DRAMA V KLASICISMU

Klasicismus hodně stavěl na pevných řádech a pravidlech. Nejpatrnější je to v dramatu, kde byl vytvořen tzv. zákon tří jednot - místa, času a děje. Dramata byla psána ve verších a dodržovaná musela být i jejich kompozice (vzor pocházel z antiky):

expozice (určení postav, prostředí, výchozí situace)

kolize (dochází k zauzlení děje)

krize (vrcholný moment, kdy už není možné odvrátit střet)

periferie (dochází k náhlému obratu v ději)

katastrofa (vyřešení konflitku s tragickým rozuzlením).