Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Moliére-Lakomec_klasicismus

DOCX
Stáhnout kompletní materiál zdarma (23,44 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.

Moliére – Lakomec + Doba klasicismu, další autoři. + Komedie, tragédie, lit. nízká, vysoká, lit. salóny, bajka. + Osobní vztah k divadlu. Molière, vlastním jménem Jean-Baptiste Poquelin, (15. ledna1622 –17. února1673) bylfrancouzskýherec,spisovatel adramatik období francouzskéhoklasicismu, „věkuLudvíka XIV.“ Syn měšťana, proti vůli rodiny se stal komediantem. Původně byl členem kočovné společnosti, později si založil svoji vlastní divadelní společnost. Brzy se svýmihrami proslavil, především mezi chudinou. Zabýval se tzv.nízkým dramatem, předevšímkomedií afraškou. Protože ve svých hrách kritizoval a zesměšňoval společnost (předváděl mravy své doby), dostával se do častých sporů s královským dvorem. Jeho hry se dodnes objevují na jevištích. Molière patří k nejslavnějším dramatikům éry francouzského i světového klasicismu. Začínal jako herec v kočovné společnosti, později se stal ředitelem vlastního kočovného souboru, se kterým cestoval po třináct let po francouzském venkově. Poté, co se proslavil, účinkoval také na královském dvoře, kde často spolupracoval s hudebním skladatelemJeanem-Baptistem Lullym. Molière se věnoval zejména tzv. nízkým literárním žánrům (satira, bajka, komedie, fraška). Jeho díla byla v tehdejší době velmi odvážná zejména v kritice mravů a společenských poměrů své doby. V satirických veselohrách zesměšňoval pokrytectví, šlechtu a její snobskou morálku a v neposlední řadě v 17. století zatracovanou církev. Tvořil v typově barvité škále veseloher, od lidové frašky po propracovanou charakterovou zápletku. Problematika Molièrova díla je velmi rozsáhlá (lakota, pokrytectví, zištnost, cynismus, postavení žen ve společnosti atd.). V jeho díle je také zřetelná inspiracekomedií dell'arte. Lakomec Harpagon je starý lakomý vdovec, který dělá vše pro to, aby nemusel nikomu dávat žádné peníze. Ty odepírá i vlastním dětem - Elišce a Kleantovi a všechno "škudlí" sám pro sebe. A právě kvůli této vlastnosti mají oba problémy se svojí láskou. Eliška se zasnoubila s otcovým služebníkem Valérem, který ji před lety zachránil před utonutím, a Kleant se zamiloval do chudé Mariany, která žije se svojí nemocnou matkou. Když se Harpagon zeptá svého syna na Marianu, do které se také zakoukal, a on mu jí vychválí, oznámí svým dětem, že se rozhodl si ji vzít. Zároveň chce, aby si Kleant vzal jednu vdovu a Eliška se vdala za jistého Anselma, neboť oba jsou bohatí a navíc je Anselm ochotný se oženit bez věna. Když začne Eliška protestovat, žádá po Valérovi, aby je rozsoudil. Ten s Harpagonem ve všem souhlasí, neboť nechce u něho upadnout v nemilost. Harpagon se tedy začne starat o vlastní svatbu, ke které mu pomohla jistá Frosina, a pozve svou nastávající na návštěvu. Když však Mariana poprvé vztoupí do domu, zjistí Kleantův původ. Ten se k ní chová až příliš laskavě a nakonec Kleant přizná otci svou lásku k Marianě. Ten se na něho rozlobí, že mu ji vlastní syn chce odebrat. Mezitím, co se hádali, vzal sluha Štika Harpagonovi kasičku s deseti tisíci. Tu odevdá Kleantovi, který ji u sebe schová. Jakmile Harpagon zjistí ztrátu své milované kasičky, hned zavolá komisaře a chce ji zpět. Sluha Jakub tento čin schodí na Valéra, aby se mu pomstil za výprask, který kvůli těmu dostal. Valér se domnívá, že Harpagon mluví o jeho lásce k Elišce a přizná se k ní. V tom přijde Anselm a Valér, aby se očistil, řekne že je synem Thomase d´Alburcy. Ten před šestnácti lety ztroskotal a jeho zachránil kapitán a při pátrání po svém otci se dostal do Harpagonova domu. Podle hmotných důkazů pozná Mariana, že se jedná o jejího ztraceného bratra a sám Anselm se přizná, že je jejich otcem. Harpagon všakstále touží po svým penízcích. Ty mu Kleant slíbí, pokud mu dovolí si vzít svou vyvolenou. Jeho otec nakonec se vším souhlasím, hlavně když se dozví, že je Anselm ochotný zaplatit nejen věno, ale také celou svatbu. POSTAVY Harpagon – Moliére na něm ukazuje obraz lichváře, který je pro své peníze ochoten obětovat cokoliv. Citovými vztahy počínaje a vlastní rodinou konče. Ztráta peněz pro něj znamená naprostou tragédii, nenávist ke všemu živému, nechuť k životu a ztracený smysl života. Čipera (Šindel) – Je zcela oddaný svému pánu Kleantovi. S myšlenkou, že svému pánovi pomůže, ukradl Harpagonovi jeho skříňku s penězi. Kleantes – Harpagonův syn. Zamiloval se do Mariany, i když byla velice chudá. Šílená láska k penězům jeho otce se mu příčí. Je tedy jeho pravým opakem. Mariana – Chudá dívka, která se stará o svou nemocnou matku. Zamilovala se do Kleanta. Ne pro jeho peníze, ale proto, že je takový, jaký je. Valér – sluha Harpagona; zamilovaný do jeho dcery Elišky. Eliška – dcera Harpagona; zamilovaná do Valéra. Anselm – šlechtic, má si vzít Elišku proti její vůli; otec Valéra a Mariany (jak se na konci hry ukáže) KLASICISMUS Klasicismus se vyvinul v 17. století v Evropě. Stejně jako renesance zaznamenal návrat k antice (Řecku i Římu). Rozdíl byl však v tom, že klasicističtí umělci nevnímali antiku jako něco živého, něco, co se znovu obrozuje, ale pouze jako minulost. Proto je původně z klasicismu cítit nostalgie. Velmi byl kladen důraz na rozum jako nástroj lidského poznávání. Výrazná zde byla snaha o pravdivou charakteristiku doby. Velice důležitá byla také estetika (z ní především vznešenost). Proto umělci také často napodobovali přírodu. Tvrdili, že v přírodě je krása. Krása je v pravdě Pravda je v přírodě Krása je v přírodě V souvislosti s přírodou byl také vytvářen nový systém estetických pravidel a vzorů. Literatura této doby se dělila na vysokou a nízkou literaturu, přičemž se mísení žánrů (jako to bylo za renesance) nepřipouštělo. Rovněž se vytvářely různé literární typy (lakomec, ctná žena apod.) VYSOKÁ LITERATURA Sem patřila tragédie, óda nebo epos. Mezi tématy převládala převážně historie, antika a mytologie. Řešily se tragické konflitky a vnitřní rozpory hrdiny, který pocházel v vysoké společnosti. Díla byla psaná vznešeným jazykem. NÍZKÁ LITERATURA Sem patří např. komedie, bajky, satyry a písně. Tématy byly obyčejn

Témata, do kterých materiál patří