Národní obrození - 3. fáze
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
balada - lyrickoepická báseň s pochmurným dějem, základem konflikt, má dramatický spád, objevují se nadpřirozené jevy a bytosti, založená na sevřenosti, úsečnosti výpovědi a dialogu, zpravidla končí tragicky
divadlo (F. Škroup, J. K. Tyl)
skupina divadelníků pod vedením Josefa Kajetána Tyla - 1834-1837 česká představení v Kajetánském divadle na Malé Straně
František Škroup 1801-1862 - český skladatel, dirigent Stavovského divadla, autor scénické hudby k Tylově hře Fidlovačka (s písní Kde domov můj)
Dráteník – první česká původní opera, premiéra roku 1826, libreto od J. K. Chvalovského
Josef Kajetán Tyl (1808-1856) – organizátor společenského a divadelního života, vedl ochotnickou společnost (1835 – 37), představení v Kajetánském domě, česká
hry ze současnosti - kritika měšťanstva a vlastenecký podtext
Fidlovačka – fraška z lidového prostředí se zpěvy, 1834 uvedena ve Stavovském divadle, je autorem textu písně Kde domov můj, autorem scénické hudby František Škroup
Pražský flamendr, Paličova dcera, Paní Marjánka, matka pluku – dramata ze současnosti, otázky soudobé národní společnosti, sociální kritika, idealizace, sentimentalita
dramatické báchorky – pohádkové hry se zpěvy, kořeny v baroku, navazuje na vídeňskou lidovou hru
Strakonický dudák, aneb hody divých žen, Jiříkovo vidění, Tvrdohlavá žena – nadpřirozené bytosti známé z folklóru, láska – nejvyšší hodnota
historické hry - vznikaly kolem roku 1848, historie tvoří jen rámec příběhu
Krvavý soud aneb Kutnohorští havíři 1848, bouře havířů v Kutné Hoře koncem 15. století, Jan Hus - pomocí Husa oslavuje nejen minulost, ale vkládá do jeho úst revoluční program roku 1848
Krvavé křtiny aneb Drahomíra a její synové – proti německému a církevnímu tlaku
Jan Žižka z Trocnova a bitva u Sudoměře - idea revolučního roku 1848
historické povídky - předchůdce Jiráskův, Dekret kutnohorský, Rozina Ruthardova
vlastenecké povídky - mají budit lásku k vlasti a převychovávat národně neuvědomělé lidi, výbor: Kusy mého srdce 1844, většinou z maloměsta, jasné kladné a záporné postavy, prvky sentimentu
(obrazy ze života, později podobné u Němcové)
Chudí lidé - obraz bídy lidu, Pouť českých umělců - těžký život umělců, Rozervanec - pravděpodobně o Máchovi, Poslední Čech - ostře kritizována Havlíčkem
počátky českého realismu (Karel Havlíček Borovský, Božena Němcová)
Karel Havlíček Borovský (1821-1856)
novinář, básník, literární kritik, satirik a epigramatik, politik, redaktor Pražských novin, zakladatel moderní české žurnalistiky, kritizoval protičeskou politiku rakouské vlády a katolickou církev - v roce 1848 vydává vlastní Národní noviny (satirická příloha Šotek) - vládou zastaveny 1850, programové články uváděl v souboru Duch Národních novin
roku 1850 Národní noviny vládou zastaveny, v Kutné hoře začal vydávat týdeník Slovan, (ostrá kritika rakouské vládu a katolické církve)