Národní obrození - 3. fáze

• balada - lyrickoepická báseň s pochmurným dějem, základem konflikt, má dramatický spád, objevují se nadpřirozené jevy a bytosti, založená na sevřenosti, úsečnosti výpovědi a dialogu, zpravidla končí tragicky

• divadlo (F. Škroup, J. K. Tyl)

• skupina divadelníků pod vedením Josefa Kajetána Tyla - 1834-1837 česká představení v Kajetánském divadle na Malé Straně

• František Škroup 1801-1862 - český skladatel, dirigent Stavovského divadla, autor scénické hudby k Tylově hře Fidlovačka (s písní Kde domov můj)

Dráteník – první česká původní opera, premiéra roku 1826, libreto od J. K. Chvalovského

• Josef Kajetán Tyl (1808-1856) – organizátor společenského a divadelního života, vedl ochotnickou společnost (1835 – 37), představení v Kajetánském domě, česká

• hry ze současnosti - kritika měšťanstva a vlastenecký podtext

• Fidlovačka – fraška z lidového prostředí se zpěvy, 1834 uvedena ve Stavovském divadle, je autorem textu písně Kde domov můj, autorem scénické hudby František Škroup

• Pražský flamendr, Paličova dcera, Paní Marjánka, matka pluku – dramata ze současnosti, otázky soudobé národní společnosti, sociální kritika, idealizace, sentimentalita

• dramatické báchorky – pohádkové hry se zpěvy, kořeny v baroku, navazuje na vídeňskou lidovou hru

• Strakonický dudák, aneb hody divých žen, Jiříkovo vidění, Tvrdohlavá žena – nadpřirozené bytosti známé z folklóru, láska – nejvyšší hodnota

• historické hry - vznikaly kolem roku 1848, historie tvoří jen rámec příběhu

• Krvavý soud aneb Kutnohorští havíři 1848, bouře havířů v Kutné Hoře koncem 15. století, Jan Hus - pomocí Husa oslavuje nejen minulost, ale vkládá do jeho úst revoluční program roku 1848

• Krvavé křtiny aneb Drahomíra a její synové – proti německému a církevnímu tlaku

• Jan Žižka z Trocnova a bitva u Sudoměře - idea revolučního roku 1848

• historické povídky - předchůdce Jiráskův, Dekret kutnohorský, Rozina Ruthardova

• vlastenecké povídky - mají budit lásku k vlasti a převychovávat národně neuvědomělé lidi, výbor: Kusy mého srdce 1844, většinou z maloměsta, jasné kladné a záporné postavy, prvky sentimentu

• (obrazy ze života, později podobné u Němcové)

• Chudí lidé - obraz bídy lidu, Pouť českých umělců - těžký život umělců, Rozervanec - pravděpodobně o Máchovi, Poslední Čech - ostře kritizována Havlíčkem

• počátky českého realismu (Karel Havlíček Borovský, Božena Němcová)

• Karel Havlíček Borovský (1821-1856)

• novinář, básník, literární kritik, satirik a epigramatik, politik, redaktor Pražských novin, zakladatel moderní české žurnalistiky, kritizoval protičeskou politiku rakouské vlády a katolickou církev - v roce 1848 vydává vlastní Národní noviny (satirická příloha Šotek) - vládou zastaveny 1850, programové články uváděl v souboru Duch Národních novin

• roku 1850 Národní noviny vládou zastaveny, v Kutné hoře začal vydávat týdeník Slovan, (ostrá kritika rakouské vládu a katolické církve)