nezval-manon_lescaut

Na čtenáře působí spíše bohatý zajímavý děj, nežli způsob komunikace postav. Některé scény mohou být pro čtenáře zdlouhavé, protože v nich například Manon a Des Grieux stále dokola mluví o své lásce. Vyprávění je psáno jako přímá řeč a absencí vypravěče. Popsány jsou pouze jednotlivé obrazy a scény, a to pozorovatelem. Čas jde chronologicky po sobě. Kniha je psána spisovným ale poněkud archaickým jazykem. Autor použil básnických prostředků, jako např: přirovnání, metafora, epifora (opakování stejných slov na konci veršů): Hodiny letí jak ten pták,a už se zase smráká.Hodiny letí jak ten pták,až do oblak, až do oblak,ach, chytit toho ptáka…Ach, chytit toho ptáka… ….. a další

Ukázka:Manon je můj osud.Manon je můj osud.Manon je všecko, co neznal jsem dosud.Manon je první i poslední můj hřích,nepoznat Manon, nemiloval bych.Manon je motýl. Manon je včela.Manon je růže, vhozená do kostela.Manon je všecko, co neztratí svůj pel.Manon je rozum, který mi uletěl!Manon je dítě, Manon je plavovláska.Manon je prví i poslední má láska.Manon, ach Manon, Manon a Arrasu!Manon je moje umřít pro krásu…

Anafora = opakování stejných slov na začátku veršeVerš a,a,b,b = sdružený (a,b,a,b,= střídavý, a,b,b,a = obkročný, a,b,c,b = přerývaný)

rým = zvuková shoda jedné nebo více slabik na konci veršů verš = základní jednotka poezie, v textu mu většinou odpovídá jeden řádek

Autor:byl český básník, spisovatel a překladatel, spoluzakladatel poetismu, vůdčí osobnost českého surrealismu,národní umělec, vyznamenaný zlatou medailí Světové rady míru. Narodil se v rodině venkovského učitele v Biskoupkách na Moravě, od roku 1903 bydlel v Šemíkovicích, na které Nezval ve svém díle často vzpomínal (Z mého života). Roku 1922 vstoupil do Devětsilu. Postupně se stal politickým iniciátorem českého avantgardního hnutí. Roku 1924vstoupil do KSČ. Pracoval v redakci Masarykova slovníku naučného, poté se věnoval pouze spisovatelství. Nějakou dobu působil jako dramaturg Osvobozeného divadla. Publikoval v Rudém právu, Tvorbě, Odeonu, Nové scéně, Lidových Novinách atd. V rámci Devětsilu se podílel na založení poetismu. Velmi ho ovlivnily jeho cesty – zejména do SSSR, ale i Francie, Itálie a Řecka. Seznámil se zde s mnoha surrealisty (André Breton), pod jejichž vlivem založil Skupinu surrealistů v ČSR, kterou roku 1938 rozpustil. Po 2. světové válce byl velmi aktivní v KSČ, získal řadu oficiálních poct a funkcí. Jeho tvorba této doby není moc kvalitní, dosahuje úrovně budovatelské poezie, podle Nezvalových příznivců obsahuje snahu najít sama sebe v socialistickém realismu. V roce 1948 se oženil s celoživotní partnerkou Františkou "Fáfinkou" Řepovou, se kterou žil až do své smrti.

Jiná díla: Básně noci - soubor, v němž je zařazen Edison a další texty (Podivuhodný kouzelník, Akrobat..). Poetismus. Edison – Zde se zamýšlí nad tím, co zůstane po člověku po jeho smrti a dochází k závěru, že je to jeho dílo. Vynálezce Edisona si vzal za vzor proto, že toho mnoho dokázal, Pět prstů, Skleněný havelok, Sbohem a šáteček - počátky surrealismuSurrealismus: Praha s prsty deštěDramata: Manon Lescaut, Dnes ještě zapadá slunce nad Atlantidou