Obecné poučení o jazyce, Postavení češtiny mezi ostatními jazyky, Jazyková kultura, Slovotvorba, Morfematický rozbor, Slovotvorný rozbor - základové slovo, slovotvorný základ, slovotvorné prostředky Obecné poučení o jazyce

Obecné poučení o jazyce, Postavení češtiny mezi ostatními jazyky, Jazyková kultura, Slovotvorba, Morfematický rozbor, Slovotvorný rozbor - základové slovo, slovotvorný základ, slovotvorné prostředky

Obecné poučení o jazyce

Jazykověda a její disciplíny

- Jazyk – prostředek komunikace a myšlení, nejdokonalejší a nejužívanější prostředek mezilidské komunikace a dorozumívání

- Definice – Je to organizovaný systém ustálených a závazných znaků a pravidel, jak tyto znaky používat. Jazyk je vázán na určité společenství, nejčastěji národ.

- Základní funkce – dorozumívací (komunikativní)

Další funkce: myšlenková (mentální)

- Národně reprezentativní

- Výrazová (expresivní)

- Výzvová (apelová)

- Estetická

Struktura jazyka – několik jazykových rovin – z prvků nižších rovin vznikají podle daných pravidel prvky rovin vyšších: z hlásek části slova (kořeny, předpony a přípony), z nich pak slova, ze slov věty a z vět text

Jazykové roviny a jejich prvky:

Jazyková rovina prvek roviny

rovina textu - Text

rovina věty - Věta

rovina slova - Slovo

rovina mluvnického významu - předpona / kořen / přípona

zvuková rovina - Hláska

Jazykověda a její hlavní disciplíny:

JAZYKOVĚDA (LINGVISTIKA) – věda, která zkoumá a popisuje jazyk, jeho užívání a nejrůznější jevy

Dále se dělí na:

GRAMATIKA (MLUVNICE) – popisuje mluvnickou stavbu jazyka,

- Patří tam:

- Hláskosloví – zabývá se zvukovou složkou jazyka a jejím grafickým zaznamenáním

- Patří tam: - fonetika, fonologie, ortofonie, ortoepie, grafemika

- Ortografie

- Morfologie (tvarosloví) – popisuje vnitřní stavbu slovních tvarů, slovní druhy a vysvětluje mluvnické významy slov ohebných

- Syntax (skladba) – zkoumá stavbu vět a souvětí

LEXIKOLOGIE – nauka o slovní zásobě; významy slov a vztahy mezi nimi

- Slovotvorba – popisuje tvoření slov

- Sémantika – význam slov

- Etymologie – původ slov

- Frazeologie – ustálená spojení

- Onomastika – původ a zákonitosti tvorby vlastních jmen

- Lexikografie – nauka o slovnících

Stylistika – nauka o slohu – způsob výběru a užití jazykových prostředků v textech podle účelu a cíle

- Jazykověda zkoumá jazyk buď v jistém období, nejčastěji v současnosti - synchronní, popisná, nebo z hlediska jeho vývoje – historická, diachronní

Historická mluvnice – popisuje vývoj jazyka – nejen slovní zásoby, ale i změny v hláskosloví, tvarosloví, skladbě atd.

Dialektologie – zkoumá nářečí (dialekty)

Útvary národního jazyka

Národní jazyk – jazyk, jímž se dorozumívají příslušníci národa, tj. lidé, které spojuje původ, kultura a obvykle i území

Český národní jazyk

-spisovná čeština nespisovné útvary

Knižní NEUTRÁLNÍ, hovorové prostředky vymezené sociálně vymezené zeměpisně

- argot slang - profesní mluva nářečí nadnářeční útvar (př. řeč pražské galerky) (př. studentský) (železničářská) (chodské) (obecná čeština)