PETR A LUCIE

∙ Hlavní téma: příběh o dvou mladých lidech, kteří se zamilovali, avšak v nesprávnou dobu, autor vyjadřuje odpor nad válkou, jak je zbytečná a ničí všechno hezké, a že láska překoná problémy a trápení

∙ Motivy: láska, válka, smrt, odcizení (Petr a jeho starší bratr Filip), ztráta iluzí, ztráta víry

∙ Hlavní postavy:

Petr – mladý syn právníka, odpor k válce, idealizuje si svět, od první chvíle, co spatřil Lucii, ji miloval, romantik, citlivý, má hrůzu z války a odmítá v ní zabíjet, naivní – plánuje společný život s Lucií, ale podobně jako ona ví, že je válka nakonec rozdělí

Lucie – mladá, krásná, z chudší rodiny, realistka, vydělává si malování laciných obrazů, o kterých ví, že jsou laciné (a Petr ji to potvrdí), ale jí to nevadí, protože se něčím živit musí a ví, že zbohatlíci nepoznají rozdíl mezi originálem a jejím obrazem, Petr na to má zcela odlišný názor, i když si uvědomuje, co válka pro jejich lásku znamená, nemyslí na to a užívá si každého přítomného okamžiku

∙ Časoprostor: Paříž, první světová válka, přesněji: 30. leden 1918 – 29. březen 1918 (=Velký pátek)

∙ Kompoziční plán: členěna do kratších celků, vševědoucí vypravěč, er-forma, chronologický postup

∙ Jazykový plán:

∙ Dialogy mez Petrem a Lucií

∙ časté přechodníky, spisovný jazyk, nedokončené výpovědi, přirovnání, zdrobněliny, něco jako „scénické poznámky“, které přibližují, jak se postava tváří, co dělá,…

∙ Petr a Lucie si většinu knihy vykají, začnou si tykat až ve chvíli „zásnub“

∙ Vlastní názor: kniha byla krátká a čtivá, hezky napsaná, autor hezky užil kontrastů lásky mezi Petrem a Lucií a smrtí ve válce, stejně tak jejich idealizování si světa. Konec mě velmi překvapil, když skončil smrtí obou hrdinů.