Proměna

Cítil se nepochopený, uzavřený, nešťastný, nenápadný, tajemný, zmítaný pocity ztroskotance, nemohoucnosti to vše se odráželo v jeho postavách

možná vysvětlení:

• Řehořova snová nerealistická vize

• absurdní groteska, proměna v brouka zdrojem humoru

• symbolické zobrazení osamělosti a bezradnosti před vlastním údělem

• měšťanská strnulost a povrchní morálka

• trest, netušíme však za co. Za to že ráno zaspal do práce? Nebo za to že rezignoval na vlastní pocit uspokojení ze života kvůli svým blízkým?

1. kapitola

Děj se odehrává v bytě. Řehoř Samsa je zaměstnaný jako cestovní obchodník, který živý svoji rodinu. V pět ráno měl odjet vlakem pryč, ale zaspal. Vzbudí se o půl sedmé a chce vstát, aby stihl vlak v sedm. Jenže ke svému zděšení zjistí, že se proměnil v brouka. Leží na krunýři a ve vzduchu má nožičky, které se mu pořád hýbou a on nedokáže ovládat své tělo. V sedm za ním přichází pan prokurista, zjistit, proč neodjel ranním vlakem. Řehoř má zamčený pokoj a nechce z něj vyjít a také se skoro ani nemůže zvednout z postele, až když prokurista vyhrožuje, že ho vyhodí z práce, tak vztekem vyskočí z postele. Začne se omlouvat a bránit, jenže mu nikdo nerozumí a on si to neuvědomuje. Tak otec pošle sestru Řehoře, Markétku pro zámečníka a doktora. Konečně otevře dveře a vyjde z pokoje, prokurista okamžitě utíká pryč z bytu, matka je zděšená a otec ho začíná holí hnát zpět do pokoje. Řehoř se je snaží opět uklidnit, ale oni mu nerozumí. Otec ho i uhodí, když se zasekl mezi dveřmi.

2. kapitola

Později se Řehoř probudí. Všude je ticho, jindy by v téhle době bylo slyšet veselé vyprávění. U dveří má misku s mlékem a kousky chleba – neuvěřitelně se mu tento pach hnusí a mléko, které dřív velice miloval, trochu vypije. Služka prosila matku, aby ji propustila, nakonec se tak stalo. Dvakrát za den tam chodila sestra dát mu jídlo. On se vždy v její přítomnosti krčil pod pohovkou, aby ji nevystrašil. Jeden večer rodina řešila, jak se budou živit, protože je doposud živil Řehoř. Matka je nemocná a otec už je starý a také pět let už nepracoval. Řehoř nostalgicky vzpomíná na staré časy. Sestra mu připadala chápavá a snažila se mu aspoň nějak pomoci. Když uplynul měsíc od Řehořovy proměny vstoupila sestra k němu do pokoje, ale Řehoř překvapivě byl u okna a ne pod pohovkou. Sestra rychle zabouchla dveře a zamkla, až později přišla mu dát jídlo, i když byla velice neklidná. Prvních čtrnáct dní k Řehořovi chodila jenom sestra, později ho matka chtěla velice usilovně navštívit, avšak sestra s otcem ji od toho odrazovali. Jednoho dne si všimla sestra, že Řehoř leze i po stěnách, tak ve snaze pomoci mu chtěla odstranit nábytek, ale sama ho neunesla, tak jí musela pomoct matka, která to dělat nechtěla, protože si myslela, že by se Řehoř cítil hrozně v místnosti se čtyřmi stěnami, Markétka však zavelela. Řehoř z toho byl nešťastný, ale nevěděl, jak jim má zabránit. Když odnesly stůl vylezl zpod pohovky a vylezl na obraz, který nechtěl nechat odstranit. Sestra chtěla matku odklidit do obýváku, aby mohla Řehoře z toho obrazu vyhnat, Řehoř začínal být nejistý. Když ho matka spatřila viset na obrazu, omdlela. Markétka běžela do kuchyně pro esenci, Řehoř jí chtěl pomoci, protože věděl, která je nejlepší - běžel za ní. Ona na něj omylem jednu lahev upustila nezaobírala se tím, vzala další lahvičky a běžela za matkou. Řehoř byl trochu omámený po chvilce přišel domů otec a když se dozvěděl od Markétky, co se stalo, která mu to řekla ve stručnosti, takže to vyznělo tak, že Řehoř zaútočil, tak se otec rozběhl proti němu a později po něm začal házet jablka, která ho na chvíli oslepila. Pak volala Markétka na otce ať ho ušetří smrti.