Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Publicistický styl

DOC
Stáhnout kompletní materiál zdarma (30,5 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.

ČJ 20 PUBLICISTICKÝ STYL Styl sdělovacích prostředků; z lat.publicius= veřejný. Rozmanitost žánrů, obsahu, náplně. Požadavky: aktuálnost, působivost, obecná přístupnost, přesvědčivost. Funkce: informační  poučná, vzdělávací  přesvědčovací  zábavná Žánry Vlastní publicistické příspěvky Zprávy– krátké; komentované; informace o tom, co proběhlo. Oznámení– informace o tom, co proběhne. Článek – delší příspěvek, založen na zprávě nebo komentáři, někdy mívá kritickou povahu; cíl: informovat, přesvědčit, vzbudit pozornost. Úvodník– založen na úvaze; důležitá aktuální informace, rozbor situace, vyvození závěru, odhaluje příčiny a souvislosti; vždy na první straně, oficiální ráz; použití 1. osoby množného čísla, spisovný jazyk, řečnické otázky, nevyskytují se živé jazykové prostředky. Komentář– založen na úvaze; vychází ze zprávy, komentuje, rozebírá nejdůležitější události nebo problém; má funkci úvahovou i hodnotící. Glosa – malý komentář zpravidla k jednomu faktu. Zvláštní publicistické útvary Recenze– kritika nově vycházejících knih. Kritikafilmových a divadelních představení, společnosti, knih, výstav apod. Posuzuje, hodnotí, vytýká záporné a vyzdvihuje kladné stránky. Má různý obsah i formu: v komentáři, referátu, příspěvku dopisovatele. Je založena na analýze, je objektivní a nezaujatá. Referát– podrobnější informace o společensky významném problému. Reportáž– publicistický a umělecký/odborný styl; slohový postup popisný (statický/dějový); může být: novinářská, rozhlasová, televizní, filmová, fotografická; očité svědectví autora. Cíl: předat zprávu, informaci, názornou představu o prostředí, podrobný přímý přenos. Je živá a zajímavá, dokumentárně přesná. Používá termíny, aktualizované a expresivní výrazy, přirovnání, hyperbolu, opakování slov. Skladba: jednoduché, jednočlenné, zvolací, neúplné věty, prostá souvětí; výpustka, aposiopese. Smíšené žánry– publicistický a umělecký funkční styl. Fejeton– zábavný útvar, který podává aktuální témata denního života zábavným, ironickým způsobem; kritizuje veřejný jev, čímž se snaží o jeho nápravu; má pointu. V novinách pod čarou; J. Neruda, R. Křesťan. Umělecká reportáž Sloupek– vtipná časová úvaha; psáno kurzívou; objevuje se ve 20. a 30. letech v Lidových novinách; K. Čapek, E. Bass, K. Poláček. Causerie– [kózrí]; kratší vtipná úvaha, lehčí tón, zábavná funkce, často dialog, duchaplnost; J. Neruda, J.S. Machar, K. Čapek. Interview– poslední n. předposlední stránka novin; rozhovor s osobností, většinou připravený, spisovná slovní zásoba; psaná i mluvená podoba. Jiné než publicistické žánry Reklama, inzerát– informační styl. Výkladové články– právní poradna. Populárně naučné články – např. o pěstování květin. Administrativní útvary– např. usnesení z jednání. Umělecký styl– např. povídka na pokračování, báseň. Zábavné útvary Křížovky, vtipy, testy, obrazová příloha, programy televize, horoskopy, ankety apod. Publicistika- projevy mluvené i psané. Žurnalistika– písemné projevy. Automatizace= využití předpokládaných ustálených výrazů; může přejít ve fráze; z hlediska čtenáře x novináře; rychle informuje, umožňuje orientaci v textu. Např.Soud odročen. Aktualizace= užití neobvyklého, nového výrazu k upoutání čtenáře. a/ Lexikální neobvyklost– např.Dopravní infarkt; používá knižní i hovorové výrazy (titulky, černá kronika), slovní hříčky (kombinace slohových prostředků); osobitost autorova přístupu. b/ Aktualizace ve větné stavbě– užití elipsy, subjektivního pořádku slov, jmenných a slovesně jmenných konstrukcí, nevlastních předložek. c/ Aktualizované titulky. d/ Grafická stránka– např.Absolutní Saudek; nelze udělat ostrou hranici, aktualizovaný výraz se po čase stává automatizovaným.

Témata, do kterých materiál patří