Radúz a Mahulena

Radúz a Mahulena

Julius Zeyer

• narodil se v roce 1841, pocházel z pražské měšťanské rodiny, která měla francouzský a židovský původ

• soukromé studium jazyků a literatury

• v jeho tvorbě ho ovlivnila česká chůva, kterou považoval za ideální lidovou ženu a která mu vyprávěla staré příběhy

• patřil k lumírovcům

• cestoval po celé Evropě, působil jako vychovatel s ruských šlechtických rodinách

• nesouhlasil se soudobou měšťanskou společností

• do svých literárních děl obsazoval hrdiny schopné velkých citů, milujících svobodu a bojujících proti zlu

• zemřel roku 1901 v Praze

Dílo autora

Ondřej Černyšev – historický román z doby vlády Kateřiny Veliké v Rusku, v němž je vykreslen osud mladého snílka plného ideálů, konflikt milostného citu s mocenskými ambicemi spojenými s nadosobním posláním

Román o věrném přátelství Amise a Amila – román líčící nekonečně čisté a hluboké přátelství dvou mladíků, Amise a Amila, kteří jsou si k nerozeznání podobni. Vychází ze starofrancouzské tématiky

Jan Maria Plojhar – román, autobiograficky laděné dílo, objevují se prvky mesianismu (víra v čekání na příchod mesiáše)

Karolinské epopeje – rozsáhlý cyklus básní psaný blankversem, středověké téma čerpající ze starofrancouzské epiky o Karlu Velikém a jeho rytířích

Tři legendy o krucifixu – tři legendy s náboženskou tématikou

Dům U Tonoucí hvězdy – novela, o českém lékaři působícím v Paříži, který obdivuje dům U Tonoucí hvězdy

Historický a literární kontext

• poslední třetina 19. století se vyznačovala aktivizací kulturního života v českých zemích

• 1881 bylo otevřeno Národní divadlo, 1882 byla Univerzita Karlova rozdělena na část českou a německou, vznikla nová nakladatelství a vycházelo množství almanachů

• do středu veřejného zájmu se opět dostaly Rukopis královédvorský a Rukopis zelenohorský (autory pravděpodobně Václav Hanka a Josef Linda)

Lumírovci

• od roku 1873 vycházel časopis Lumír, podle kterého byla pojmenována generace lumírovců

• cílem lumírovců bylo přiblížit české písemnictví vyspělým evropským literaturám

• pociťovali sympatie ke Slovensku, zajímali se o slovanství

• literárně hodně experimentovali, objevují se u nich například dosud v české literatuře neobvyklé básnické formy

• neztotožňovali se s požadavkem, že literatura má především sloužit národu x Ruchovci

• filosofickým základem jejich tvorby se stala myšlenka, že lidstvo se neustále vyvíjí k humanitě

Představitelé lumírovců

• Jaroslav Vrchlický Z hlubin, Zlomky epopeje, Eklogy a písně, Hippodamie, Okna v bouři, Noc na Karlštejně

• Bohdan Jelínek

• Josef Thomayer

• Otokar Mokrý

• František Herites

• od 70. let Josef Václav Sládek Světlou stopou, Americké obrázky, Selské písně, Básně

Ruchovci

• někdy ne zcela přesně označovaní jako škola národní – ta se vytvářela kolem časopisu Osvěta

• almanach Ruch, který poprvé vyšel roku 1868 při příležitosti položení základního kamene Národního divadla

• Eliška Krásnohorská libreta k operám Hubička, Tajemství, dívčí romány o Svéhlavičce

• Svatopluk Čech Pravý výlet pana Broučka do Měsíce, Nový epochální výlet pana Broučka, tentokráte do XV. století

• Ladislav Quis

• Josef Václav Sládek (z počátku)