ROMEO A JULIE

ROMEO A JULIE

William Shakespeare

∙ Renesance 14. – 17. století - znovuzrození (antiky), počátky v severní Itálii na konci 13. století, šířila se dál, úzce spjat s humanismem (životní program, ideový proud, jedna ze složek renesance), vzrostla důvěra v lidský rozum, ve vědu – člověk zjistil, že církev nemá vždy pravdu

∙ Další autoři:

Francie – Francois Villion: Závěť, Francois Rebelais: Gargantua a Pantagruel;

Španělsko – Lope de Vega: Ovčí pramen, Tirso de Molina: Svůdce Sevillský a kamenný host, Miguel de Cervantes y Saavedra: Důmyslný rytíř don Quijote de la Mancha;

Anglie – Geoffrey Chaucer: Canterburské povídky, Christopher Marlowe: Doktor Faust

William Shakespeare – 1564 – 1616

∙ narodil se v Anglii ve Stratfordu nad Avonou

∙ nezískal vyšší vzdělání, žil ve finančních potížích

∙ brzy se oženil a odešel do herecké společnosti → stal se spolumajitelem divadelní společnosti v Londýně The Globe (=> kruhový tvar, ze tří stran seděli diváci, těsný kontakt herců a obecenstva, bez opon a kulis, žen nehrály, nákladné dobové kostýmy)

∙ většina jeho her měla předlohu (přetvářel je do originální podoby – čerpal s antického Řecka, námět o dvou milencích, 3 bez předlohy – Sen noci svatojánské, Bouře)

∙ 3 období tvorby:

1) optimistické (do roku 1600) – komedie + historické hry (v závěru napsal Romeo a Julie), komedie: Sen noci Svatojánské, Mnoho povyku pro nic, Zkrocení zlé ženy, Veselé paničky Windsorské; historické hry: Jindřích IV., V., VI., Julius Caesar, Richard III.

2) pesimistické (do roku 1608) – zklamán životem kolem sebe, píše tragédie: Hamlet, Kralevic Dánský, Otello, Macbeth, Král Lear

3) 1608 až do smrti – vyrovnává se se životem, přestává být pesimistický, všímá si krásy, píše pohádky: Zimní pohádka, Bouře a historické hry: Jindřich VIII.

∙ Alžbětínský sonet: 14 veršů, 12 od kraje za sebou, poslední dva odděleny

∙ komedie psána blankversem (= pětistopý jambický verš 10-11slabičný, nerýmovaný, není uspořádaný do strof)

Rozbor

∙ Literární druh: drama, literární žánr: tragédie

∙Tematický plán:

Krátký obsah: Děj se odehrává v severní Itálii, ve městě Veroně. Zde žily dva znepřátelené rody – Kapuletové, kteří měli třináctiletou dceru Julii, a Montekové, kteří měli syna Romea. Jednoho dne sluhové obou rodů vyvolají další rozepři. Vévoda veronský jim kvůli tomu uloží ultimátum. Ještě jedna rozepře a zaplatí smrtí. Kapuletovi plánují zásnuby své dcery s mladým šlechticem Parisem. Romeo je nešťastně zamilován do Rosalie, a proto ho pro rozptýlení vezmou jeho přátelé na ples Kapuletů. Zde spatří Julii a okamžitě se do sebe oba zamilují. Během noci se rozhodnou, že se vezmou, a tak jsou bratrem Vavřincem tajně oddáni. Druhý den dojde k další rozepři, kde Tybalt zabije Merkucia, Romeova přítele. Později Tybalt vyprovokuje k boji i Romea, ten pomstí smrt svého přítele a Tybalta zabije. Romeo musí odejít z Verony, protože porušil dohodu s vévodou. Mezitím se plánuje svatba Julie a Parise. Julie však miluje Romea, nechce si Parise vzít, proto jde pro pomoc za Vavřincem. Ten jí dá nápoj, který Julii uspí a po jehož požití bude dva dny vypadat jako mrtvá. V den svatby s Parisem vypije Julie lektvar. Vypadá jako mrtvá, Kapuletové i Paris truchlí a pohřbí ji v rodinné hrobce. Vavřinec na nic nečeká a posílá ihned zprávu Romeovi. Než však sluha stačí zprávu vyřídit, dozví se Romeo o Juliině smrti od sluhy Baltazara, který neví nic o tajném plánu. Romeo okamžitě jede k hrobce Kapuletů, kde se setká s Parisem, kterého tam po hádce zabije. Když Romeo spatří v hrobce mrtvou Julii, touží zemřít po jejím boku. Tak vypije velmi silný jed a umírá. V té chvíli se probouzí Julie a jak spatří mrtvého Romea, probodne se jeho dýkou. Když k hrobce přijdou Kapuletové a Montek, jehož žena zemřela, když se dozvěděla o smrti syna, začne jim Vavřinec vysvětlovat celý příběh. Oba rody si uvědomují, že kvůli svým sporům přišly o své děti a tak si nad jejich mrtvými těly podají ruce, čímž mezi nimi opět zavládne mír.