Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
korunu za každý materiál
a 50 Kč za registraci!



Romeo a Julie

DOCX

Stáhnout kompletní materiál zdarma (21,25 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.

Natálie Doležálková 2. A Romeo a Julie (první vydání 1595) William Shakespeare (1564 – 1616) Největší dramatik světové literatury. Neví se, kdy přesně se narodil, odhaduje se 23. 4. 1564, jisté je však pouze to, že byl pokřtěn 2 6. 4. 1564. Narodil se v Anglii ve Stratfordu nad Avonou. Před rokem 1592 se Shakespeare připojil ke kočovným divadelníkům. Roku 1592 přišel do Londýna, kde hrál v různých divadelních společnostech. Stal se také spolumajitelem divadla. V letech 1593 až 1594 ale byla londýnská divadla zavřena kvůli epidemii moru. Pro Shakespeara však končí dramatická tvorba a zanedlouho se vrací za manželkou a dcerami do svého rodiště, kde zůstane až do své smrti. Shakespeare umírá 23. 4. 1616. (zrovna na svoje narozeniny) Dramatická tvorba Shakespeara přerůstá časový a společenský rámec své doby, zůstává živá a pochopitelná i dnešnímu divákovi. Jeho dílo lze rozdělit do tří období. Do 1. období z let 1591 – 1600 patří především komedie, ve kterých vítězí spravedlnost a láska. V dílech 2. období z let 1601 – 1608 si autor není jistý, zda jsou renesanční ideály uskutečnitelné, v dílech panuje pesimismus. Do 3. období od roku 1609 patří romantické hry. Napsal např.: Hamlet, Kralevic dánský, Othello, Benátský mouřenín, Král Lear, Macbeth, Zkrocení zlé ženy, Sen noci svatojánské, Mnoho povyku pro nic, Veselé paničky Windsorské, Richard III. Jindřich IV. Autoři té doby Renesance a humanismus v evropské literatuře Dante Alighieri, Francesco Petrarca, Giovanni Boccaccio, Francios Villion, Francios Rabelais, Lope de Vega, Tirso de Molina, Miguel de Cervantes Y Saavedra, Geoffrey Chaucer Celková charakteristika díla Jedná se o nejslavnější zpracování tématu tragédie lásky. Příčinami tragického osudu obou milenců jsou vnější podmínky (nepřátelství obou rodů) a ne charakter hlavní postavy. Hra je oslavou renesanční individuality proti středověké závislosti na kolektivu a nejrůznějších společenských skupinách a institucích (církvi, rodině, cechu, společenské vrstvě atd.) Děj se odehrává v Italské Veroně v 16. století Postavy Pozornost je zde upřena k mileneckému páru, v němž každý přísluší k jinému rodu. Romeo je Montek. Julie je Kapuletová. Pozoruhodný je zde vývoj charakterů postav. Zatímco Romeo se mění z kurtoasního sebelítostného milence v akceschopného muže, odhodlaného uskutečnit své představy o životě, z Julie, čtrnáctiletého děvčete, se stává zralá žena, neochvějně stojící po boku svého vyvoleného. Ostatní postavy jsou charakteristické buď přímou nenávistí k jednomu z milenců, nebo alespoň ironizujícím postojem. Výjimkou je snad pouze otec Vavřinec, který Romeovi a Julii aktivně pomáhá v uskutečnění jejich záměru. Přes všechnu snahu však nedokáže zabránit tragédii, a na závěr se ukazuje, že ani on ve skutečnosti nechápe sílu lásky, kterou k sobě oba mladí lidé vzplanuli. Děj a Kompozice Hra je složená z pěti dějství o různém počtu výstupů. Děj se odehrává v italské Veroně. Romeo, člen rodu Monteků, je nešťastně zamilován do dívky jménem Rosalina. Přátelé se ho snaží rozptýlit a zvou ho na maškarní ples rodiny Kapuletových. Tam také Romeo pozná Julii a okamžitě se do ní zamiluje. Baví se do té doby, než Tybald (synovec paní Kapuletové) odhalí jejich totožnost. Ještě týž večer si oba mladí lidé slibují lásku (tzv. balkónová scéna). Františkánský kněz Vavřinec vezme oba mladé lidi pod svoji duchovní ochranu a tajně je sezdá. Druhý den Romeo zabíjí ve vyprovokovaném souboji Tybalda a musí uprchnout z města. Rodina Kapuletů je odhodlaná provdat Julii za hraběte Parida. Otec Vavřinec nachází východisko i z této situace: nabízí Julii nápoj, tlumící biologické funkce člověka, takže se každý po jeho použití zdá být mrtvým. Po probuzení by mohla prchnout s Romeem a začít nový život s jinou identitou. Romeo se dozvídá o její „smrti“, netuší však, že je fingovaná. Zdrcen přichází k její hrobce, zabíjí truchlícího Parida a otráví se jedem. V tu chvílí se na scéně ocitá otec Vavřinec a Julie se probouzí. Zoufalá smutkem nedbá rad duchovního, aby se skryla do kláštera, a volí raději smrt vlastní rukou – probodne se dýkou. V závěrečné scéně oba znepřátelené rody uzavírají „chmurný mír“. Martin Hilský - překladatel Shakespeara (překládá důsledně) - snaží se o nejvěrnější překlady (současný, moderní). Do češtiny se Shakespearovské hry překládají pravidelně každý rok kvůli Shakespearovským slavnostem. Jazyk a styl Hra je stylisticky poměrně pestrá. Střídají se zde verše s prózou, blankvers s heroickými dvojveršími. Prolog má formou sonetu. Objevují se i další strofické útvary. Stejně jako v ostatních Shakespearových dílech i zde nacházíme mnohé metafory a stylistické figury. Tragédie je žánrem vysokého stylu, proto i na jazyk jsou kladeny vyšší nároky. Častý je inverzí slovosled (Tybalda zabils?), jmenné tvary přídavných jmen (mlád, platen) patetická zvolání, archaismy, poetismy, expresivní výrazy atd. Děj je popisován v ich – formě. Okolnosti vzniku díla Shakespeare zpracoval poměrně známé téma nešťastné lásky, jehož inspirací se stal už jeden z Ovidiových příběhů v knize Proměny. Motiv zdánlivé smrti v tragédii pochází taktéž z Italie. Shakespeare převzal hlavní část dějové linie od A. Booka. Nutno však dodat, že se jedná o nejzdařilejší zpracování tohoto tématu.

Témata, do kterých materiál patří