Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Souvětí podřadné

DOC
Stáhnout kompletní materiál zdarma (69 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.

SKLADBA – SOUVĚTÍ PODŘADNÉ(TERCIE) SOUVĚTÍ je spojení alespoň dvou vět do jednoho větného celku. Minimálně jedna věta musí být hlavní, počet vět vedlejších je libovolný.Počet vět v souvětí odpovídá počtu přísudků (nejde-li o přísudek několikanásobný). Cvičení 1: Z kolika vět se skládají tyto větné celky? Rodiče už od května přemýšleli, kam letos pojedeme o prázdninách._____ Nejprve uvažovali o horách, ale nakonec se rozhodli pro moře, protože jsme tam ještě nebyli. _____ Maminka říkala, že mořské klima prospívá průduškám a že sluníčko nám pěkně prohřeje kosti. ____ A tak je rozhodnuto, jedeme! ____ VĚTA HLAVNÍ (VH) je významově samostatná, nemůžeme se na ni zeptat jinou větou. Je mluvnicky nezávislá na jiné větě:Žáci sledovali výklad a zapisovali si poznámky do sešitu. (souvětí o dvou větách hlavních) VĚTA VEDLEJŠÍ (VV)je mluvnicky závislá na jiné větě, neboť vyjadřuje některý její člen:Pokud bude pěkně, pojedeme na výlet. Za jaké podmínky pojedeme na výlet?→ 1. VV a 2. VH. Vedlejší věta nahrazuje PU podmínky. ZÁVISLÁ VĚTAmluvnicky závisí na jiné větě. ŘÍDÍCÍ VĚTA je taková, pomocí které se ptáme na větu závislou. Může to být věta: a) HLAVNÍ-Najdu si čas, abych si přečetl knihu. b) VEDLEJŠÍ - Najdu si čas,abych si přečetl knihu, která nedávno vyšla. 1. HV 2. VV 3. VV Vedlejší věta je vždy závislá věta, ale může být zároveň řídící větou pro jinou závislou větu (abych si přečetl knihu). Věty hlavní a vedlejší od sebe oddělujeme čárkami. Vedlejší věty bývají uvozeny spojovacími výrazy: spojkami podřadicími:že, když, třebaže; vztažnými zájmeny:kdo, co, jaký, který, čí, jenž; vztažnými příslovci:kde, odkud, kdy, kam, jak. Cvičení 2: K souvětím a)-c) přiřaď výroky 1-3. a) Babička se usmívala, když jsem jí ukázal, co jsem vyrobil. b) Protože bylo horko, šli jsme k rybníku, abychom se ochladili. c) Obloha se zatáhla, silně zahřmělo a pak se spustil liják. tři věty hlavní (žádná není řídící větou) dvě řídící věty a dvě závislé věty jedna řídící věta a dvě závislé věty strana 1 DRUHY VEDLEJŠÍCH VĚT DRUH VEDLEJŠÍ VĚTY OTÁZKA SPOJOVACÍ VÝRAZY PŘÍKLAD PODMĚTNÁ Kdo? Co? Vyjadřuje podmět věty řídící. kdo, co, že, aby, kdyby, kde, kdy, jak, jestli, když Kdo lyžuje, rád jezdí na hory. Potěšilo mě,že si na mě vzpomněl. PŘÍSUDKOVÁ Jaký? Vyjadřuje jmennou část přísudku jmenného se sponou. jak, jako, jaký Oblohabyla,jako když ji vymete. Nejsitakový,jaký jsi býval. PŘEDMĚTNÁ pádové otázky mimo 1. pád Vyjadřuje předmět věty řídící. že, aby, když, kdo, co, kde, kam, odkud Řekni mi,kde se sejdeme. Toho,kdo kradl, potrestáme. PŘÍVLASTKOVÁ Jaký? Který? Čí? Závisí na některém podstatném jménu věty řídící, blíže ho určuje. jaký, který, čí, jenž, že, aby, jak, kde, kdy, kam Mám přátele, kteří už v Norsku byli. Cesta, kudy půjdeme,bude náročná. DOPLŇKOVÁ Jak? Jaký? jak, jako Slyšel sestru, jak šramotí v pokoji. Doplňková – knižní spojovací výrazy: kterak, an, ana, ano – mají význam jako který, jenž. strana 2 DRUHY VEDLEJŠÍCH VĚT PŘÍSLOVEČNÝCH VEDLEJŠÍ VĚTA PŘÍSLOVEČNÁ OTÁZKA SPOJOVACÍ VÝRAZY PŘÍKLAD ČASOVÁ Kdy? Odkdy? Dokdy? Jak často? Jak dlouho? když, kdy, až, jakmile, než, sotva, zatímco, kdykoli, pokud, dokud, dříve než, poté co Sotva usnul,probudil ho telefon. Když přišla domů, naobědvala se. MÍSTNÍ Kde? Odkud? Kudy? Kam? kde, kam, odkud, kudy Vrať se tam,odkud jsi přišel. ZPŮSOBOVÁ Jak? jak, jako, tak-jak, tak-že, čím-tím, tolik-kolik, aby, že, když, pokud, až Spí, jako by ho do vody hodil. MĚROVÁ Jak hodně? jako, co, jak-tak, čím-tím, tak – že, více – než Utíkal,jak nejrychleji mohl. PŘÍČINNÁ Proč? Z jaké příčiny? že, protože, poněvadž, jelikož Udělal to proto, že ho nevzali s sebou. ÚČELOVÁ Proč? aby Učil se, aby napsal test. PODMÍNKOVÁ Kdy? Za jaké podmínky? jestliže, -li, když, jestli, kdyby, pokud Máš-li odvahu,přidej se k nám. PŘÍPUSKOVÁ I přes jakou skutečnost? ač, ačkoli, třebaže, přestože, i když, i kdyby,byť I když prší,nevezmu si deštník. strana 3 Cvičení 3: Určete druh vedlejší věty. Kdo je zvědavý, bude brzy starý. Tomáš nevěděl, co se stalo. Medvěd zamířil tam, odkud se ozýval hlas mláďat. Než skočí, natáhne kočka všechny končetiny. Při práce postupujte tak, jak jsem řekla. Není jasné, kudy máme jít. Snědla tolik sladkostí, že se jí udělalo špatně. Jdu brzy spát, jelikož ráno odjíždím v pět. Raději si dopíšu sešit hned, abych na to nezapomněl. Jestliže je jasno, bývají vidět Alpy. Ačkoliv to měl zakázané, opět hrál v noci počítačové hry. Rád navštěvuji místa, odkud je krásný výhled. Výpravčí z dálky slyšel lokomotivu, jak vypouští páru. Byl takový, že mu všechno vadilo. POSTUP PŘI GRAFICKÉM ROZBORU SOUVĚTÍ 1. Podle počtu přísudků určíme počet vět v souvětí. 2. Pořadí jednotlivých vět v souvětí označíme číslicí, doplníme interpunkci. 3. Rozlišíme věty hlavní (VH) a věty vedlejší (VV). 4. Nakreslíme graf souvětí. Do grafu doplňujeme i spojovací výrazy. VH píšeme nejvýše, VV o řádek níže. Pokud je tato VV rozvita další větou, zapisujeme ji opět o řádek níže. 5. Podle otázky a podle řídícího větného členu určíme druh vedlejší věty. U souřadných vět určíme významový poměr. Některé spojky mohou uvozovat různé druhy vedlejších vět. Napsal jim,aby mu sdělili čas svého příjezdu. Bylo vydáno nařízení,aby si občané do konce roku vyměnili řidičský průkaz. Není nutné,abys přišel osobně. Potřeboval jsem,aby mi tu knihu půjčil ještě dnes. Zařídil jsem všechno tak,aby mohli studovat v Praze. Cvičení 4: Porovnej vedlejší věty. Viděla Terezu, jak jde do školy. Viděla, jak Tereza jde do školy. Slyšel ho, jak s někým mluví. Slyšel, jak s někým mluví. Spatřili jsme srnu, když utíkala k lesu. Spatřili jsme srnu, která utíkala k lesu. Díval se z okna, aby mu nic neuteklo. Díval se z okna, protože byl zvědavý. strana 4

Témata, do kterých materiál patří