Spalovač mrtvol
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Spalovač mrtvol
Ladislav Fuks
autor psychologických próz s estetickým posláním a promyšleně konstruovaných příběhů odhalujících mnohorozměrnost lidského nitra a dějin
narodil se 24. září 1923 v Praze v rodině policejního důstojníka
Maturoval v roce 1942, po krátkém zaměstnání v pozemkovém úřadu byl nasazen na správu statků do Hodonína. Intenzivně prožíval vpád hitlerovské armády a perzekuci židovských spolužáků. Po válce vystudoval na FF UK filozofii, psychologii, pedagogiku a dějiny umění. Během studií působil na táborech pro středoškoláky jako vychovatel.
Několik let pracoval v papírnách v Bělé pod Bezdězem a v Praze. Podnětná pro Fukse byla práce ve Státní památkové správě – tyto zkušenosti zužitkoval ve svém seriále o hradech a zámcích v časopise Za krásami domova.
Po úspěšném přijetí literárního debutu se věnoval výhradně literatuře. Pro Fuksovu prózu je typické prostupování reálných událostí sny, iluzemi a halucinacemi, ztvárňujícími lidské nitro zdeformované úzkostí nebo fixní ideou. Jeho tvorba je silně poznamenána válečnou a židovskou problematikou, konfliktem bezbranného lidství s násilím a zlem.
Ladislav Fuks zemřel 19. srpna 1994 v Praze.
Dílo
Pan Theodor Mundstock – psychologický román zobrazující, jak obyčejného člověka ponižuje a pokřivuje diskriminace a strach
Mí černovlasí bratři – soubor šesti povídek
Vévodkyně a kuchařka – historický román
Variace pro temnou strunu – autobiografický román
Historický a literární kontext
Čechy a Morava v období protektorátu
Po odtržení samostatného Slovenského štátu 15. 3. 1939, zahájili Němci okupaci zbylého území Čech a Moravy a hned o den později vyhlásil Adolf Hitler Protektorát Čechy a Morava. Byly odstraněny poslední zbytky občanské společnosti, demokratická práva a svobody všech obyvatel protektorátu byly systematicky porušovány. Rozhlas a tisk byly podrobeny cenzuře a národně orientované české spolky a politické organizace byly rozpuštěny (Sokol, Junák, legionářská sdružení atd.). České vysoké školy byly již v roce 1939 uzavřeny, mladí lidé byli posíláni na nucené práce do Německa, Židé a Romové deportováni do koncentračních táborů.
Nacisté využívali Čechy jako levnou a zároveň i kvalifikovanou pracovní sílu. Byli proto ochotni k určitým ústupkům: například vůči českým dělníkům užívali zastrašování v kombinaci s uplácením v podobě slušných platů a přídělů nedostatkového zboží (tuky, cukr aj.). Okupanti tolerovali lehčí nepolitické formy zábavy, klasickým příkladem je literatura a film. Právě v období protektorátu byla natočena řada dodnes populárních a reprízovaných filmů s hereckými hvězdami, jakými byli Adina Mandlová, Lída Baarová, Vlasta Burian či Jaroslav Marvan. Mimořádně populární byly sentimentálně laděné nacionálně orientované filmy přibližující život významných osobností české historie (František Kmoch) nebo zfilmované oblíbené romány (Babička, Jan Cimbura).