Stavba věty jednoduché
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Myslím to dobře.
všeobecný – blíže neurčený, ale osobní, např. všichni, člověk, lidé, někdo
Říkali to v rozhlase. Kdo se bojí, nesmí do lesa.
neurčitý – neznámý neživotný původce
Na půdě to zapraskalo.
přísudek (predikát)
je nezávislý na jiném větném členu, shoduje se s podmětem
vyjadřuje děj (Petr pracuje.), přisuzuje někomu činnost, vlastnost (Petr je mladý.), stav (Petr spí.), změnu stavu (Petr omládl.)
přísudek slovesný
je vyjádřen určitým tvarem slovesným slovesa plnovýznamového
Pavel čte.
přísudek slovesně jmenný
je vyjádřen určitým tvarem slovesným slovesa neplnovýznamového (sponové sloveso – být, stát se; modální sloveso; fázové sloveso – začít, přestat; kategoriální sloveso) + výraz jmenné povahy (možný je i infinitiv)
Zahrada je krásná. Otec se musel vrátit. Voda přestala téct. Dal příkaz.
přísudek neslovesný
věta neobsahuje určité sloveso, ale dělí se na část podmětovou a přísudkovou
Sliby chyby. Šatna naproti. Žába žbluňk do vody (citoslovce jako predikát).
přívlastek (atribut)
závisí na podstatném jménu
závislost vyjádřena kongruencí (nová kniha) – v rodě, čísle a pádě, rekcí (beseda o knize) nebo adjunkcí (škola hrou, cesta lesem)
je vyjádřen přídavným jménem (zimní krásy), zájmenem (naše země), číslovkou (tři žáci), podstatným jménem (krásy hor, lyžaři z Prahy), infinitivem (touha vyniknout), příslovcem (místo nahoře)
otázka jaký? který? čí?
shodný – se substantivem se shoduje v rodě, čísle, pádě, stojí většinou před ním, většinou vyjádřen adjektivem, zájmenem, číslovkou
červené jablko, to jablko, tři jablka
neshodný - neshoduje se s podstatným jménem, většinou stojí za ním, je vyjádřen nejčastěji substantivem nebo přivlastňovacím zájmenem (jejich, jeho)
cesta lesem, kamarád z Prahy
holý – nerozvitý žádným větným členem (červené květy)
rozvitý – základem bývá rozvíjené adjektivum (rychle se měnící počasí)
několikanásobný
adjektiva jedné významové řady
jejich pořadí lze změnit
jsou oddělena čárkou nebo spojkou souřadící
červené, žluté a oranžové květy
postupně rozvíjející
řídící substantivum se rozvíjí nejdříve jedním adjektivním přívlastkem, pak celé spojení dalším výrazem atd.
neoddělují se čárkou
nejznámější současný český básník
volný
vyjadřuje doplňující vlastnost, ale nepodstatnou (lze jej vypustit bez změny smyslu věty)
odděluje se čárkou
Zahrada, obehnaná drátěným plotem, byla vzorně upravená.
těsný
vyjadřuje vlastnost podstatnou (nelze jej vypustit bez změny smyslu věty)
neodděluje se čárkou
Žáci přihlášení do soutěže zvednou ruce.
předmět (objekt)
závisí na slovese nebo na přídavném jménu
závislost vyjádřena rekcí
je vyjádřen podstatným jménem (hodit míčem, těšit se na prázdniny), zájmenem (poslechnout ji), infinitivem (dovedou psát)
vyskytuje se ve všech pádech kromě 1. a 5. Pádu