Strakonický dudák

Strakonický dudák aneb Hody divých žen (1847)

Josef Kajetán Tyl

literární druh: drama

literární žánr: romantická báchorka – pohádka

literární směr: národní obrození

doba a místo: Strakonice a Jižní Čechy, zahraničí, 19. století

hlavní myšlenka:

• odlišení dvou světů (světa venkovanů a cizinců)

• tyl nepřímo kritizuje používání cizích výrazů (jazyk Vocilky)

• ddílo má vlastenecký charakter

• odsuzuje lidi, pro které jsou nejdůležitější peníze

jazyková forma:

• text v próze, pasáže nadpřirozených postav v poezii

• postavy skutečného světa mluví hovorovým jazykem

• řeč Kalafuny je plná lidových termínů

• jazyk princezny Zuliky je vyumělkovaný, strojený

• text je proložen písněmi

• jazyk chudých: lidové obraty a přirovnání, humorné, pořekadla, archaismy (jinoch) přísloví, komolení cizích slov,

kompozice: 3 jednání

okolnosti vzniku díla:

• hra vznikala v předrevolučním roce 1847

• poprvé byla jevištně realizována dne 21. listopadu 1847 v Královském stavovském divadle v Praze, kde se setkala s nadšeným diváckým přijetím

• kladně ji ohodnotil např.: Karel Havlíček Borovský

autoři, kteří tvořili ve stejné době: Karel Jaromír Erben (Kytice), Karel Hynek Mácha (Máj), Victor Hugo (Chrám matky Boží v Paříži), Nikolaj Vasiljevič Gogol (Revizor)

-objevuje se zde láska dvojího typu: láska milenecká a mateřská

hlavní postavy:

dudák Švanda

• mladý dudák, který ztělesňuje kladné i záporné vlastnosti člověka, zobrazuje typického českého venkovana, je zamilovaný do Dorotky, ale je chudý a otec Dorotky nesouhlasí se sňatkem

• proměna: zpočátku důvěřivý a nezkušený, poté propadá moci peněz, nakonec si uvědomí své chyby

Dorotka

• mladá panna, která miluje Švandu a nechce, aby šel do světa

• odvážná, věrná, obětavá

• prostá venkovská dívka

Kalafuna – kamarád Švandy

• český muzikant, houslista, obětavý člověk s vřelým vztahem k domovu

Pantaleon Vocilka

• bývalý student a potulný příživník, který hledá všemožný způsob, jak se lehce dostat k penězům

Rosava – matka Švandy

• obětavá, milující matka

Zulika – princezna

• neohleduplná

• má dojem, že vše spraví peníze

Lesana – panovnice nad lesními pannami, polednicemi a divými ženami

Kordula – manželka Kalafuny

Trnka – Dorotčin otec

Tomáš – starý dudákova

Koděra – rychtář ve vsi kousek od Strakonic

Mikuli – hospodský

Šavlička – voják na dovolené

Jednání první

Výstup první

Před hospodou Šavlička kritizuje muziku ve Strakonicích. Koděra obhajuje dudy jako tradiční nástroj.

Výstup druhý

Přichází Kalafuna se Švandou. Šavlička je jen shazuje a vypráví kolik se dá vydělat muzikou ve světě. To zajímá Švandu, protože je zamilovaný, ale nemá peníze a otec Dorotky mu ji nechce dát. Rozhodne se, že půjde do světa, Kalafuna mu to rozmlouvá.

Výstup třetí

Kalafuna přijde domů, kde má plno dětí a manželku, ta mu nadává, že nemají žádné peníze a že se o ně vůbec nestará. Výstup končí odchodem na posvícení do hospody.