Strakonický dudák
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Jazykové prostředky:
oslava českého lidového jazyka
lidové přirovnání, hovorové výrazy, plné humoru, lidové výrazy
pořekadla a přísloví
převládají zde dialogy spolu se scénickými poznámkami, vždy v závorce k jednotlivé postavě
synonyma, antonyma, homonyma, archaismy, zkomoleniny
řeč přímá, nepřímá
spisovná slova (občas nespisovné výrazy), hovorová slova, nářeční, slovní spojení, slova neutrální, slova citově zabarvená
věty jednoduché i souvětí
postavy se liší způsobem mluvy, víly mluví veršovaně a vznešeně, cizinci se vyjadřují pomocí 3. os. č. jed. a Češi zachovávají svůj lidový jazyk, své nářečí.
Aktuálnost díla: Hra byla ve své době blízká společnosti - kladně přijata chudšími i buržoazií, kladně ohodnotil i například K. H. Borovský.
Tyl chtěl ukázat sílu českého člověka a jeho vztah k vlasti, oslavuje český lid a ukazuje, že peníze dokážou zničit charakter člověka. Ukázka rozdílu mezi chudobou a bohatstvím.
Můj názor: Jelikož jde o divadelní hru, čte se lépe, než kdyby šlo o povídku. V díl je značně patrná snaha o vlastenectví a výchovu diváka, přesto je hlavním motivem láska dvou mladých lidí.