Tennessee Williams - Kočka na rozpálené plechové střeše

• V tomto díle se autor snaží poukázat na společenské nedostatky a zachytit skutečnou povahu lidského jednání zdejší společnosti – nechce řešit pouze problémy jednoho člověka

• V roce 1955 za dílo Kočka na rozpálené plechové střeše obdržel Pulizzerovu cenu (=cena Newyorské kritiky), byl však kritizován za prvky násilí a sexuální podtext

• Další jeho významná díla a ocenění: Skleněný zvěřinec – příběh zmrzačené dívky, která pozná koupený cit lásky (r. 1948 Pulizzerova cena), Tramvaj do stanice touha – o stárnoucí ženě, která má ze stáří strach (r. 1955 Pulizzerova cena), Sestup Orfeův (1957)

Literární/obecně kulturní kontext:

• Doba poválečné literatury → válka tzv. třetího světa, globalizace, politické rozdělení → problémy v mezilidských vztazích (lidé mezi sebou nedokáží komunikovat, mladá generace Angličanů nemá ráda Američany)

• Literární směry 40. a 50 let 20. století: existencionalismus (zkouší nové formy vyjadřování), neorealismus, postmodernismus (mezi uměleckou a komerční lit. → proti avantgardě a pro širokou masu čtenářů), komerční literatura (mnoho nakladatelství vydává tisíce knih) humanitní lit. (vyjadřuje ideály), fantasy, lit. magického realismu

• Charakteristickým znakem je chaotičnost

• Další významní dramatici této doby: Arthur Miller, Edward Albene

Závěr:

Knihu jsem zhltla jedním soustem – neobsahuje žádné dlouhé, popisné pasáže, které by děj zbytečně prodlužovaly, proto bylo pro mne čtení zajímavé a napínavé.

Zaujala mě především zajímavě se „rozmotávajícím se“ dějem, který probíhal chronologicky a zároveň retrospektivně – a to u dlouhých promluv postav, které debatovaly nad minulostí, díky nimž se mi postupně slepily veškeré trhliny v příběhu.

Autor dobře vykreslil psychologii postav a podle mého názoru velmi zajímavě jednotlivé postavy povahově i příbuzensky propojil, čímž vznikla taková lehce nahořklá komedie.

Dílo bych doporučila všem, kterým tento žánr vyhovuje, a chtějí si ji přečíst.