Tropy a figury

Tropy a figury

• anafora - opakování stejného slova na zacátku následujícich versu (Kolikrát versi muj

kolikrát klopýtals )

• epifora - opakování stejného slova na konci následujícich versu (Vlasy mela jako len,

na policku plela len)

• epizeuxis - opakování slova v rámci jednoho verse, vëtsinou hned za sebou, ale nemusí být (Zvoni zvoní

zrady zvon zrady zvon - ale i to zrady zvon)

• metafora - pojmenováni na základe nejaké vnejsí podobnosti (Okno je sklenená lod; jiz zítra strasny lesu

pán(=loupeznik); zeleny muzik zatleskal (= vodník))

• prirovnání - je vlastne podtypem metafory, poznáme ho podle vyrazu jak, jako (Vlasy mela jako len)

• metonymie - pojmenovaní na zaklade vnitrni souvislosti sneal cely talir (= polévku), tatínek kourival

dýmku (=tabák); Boty dupou po schodech (=lidé); je v tom Beethoven (-jeho hudba)

• synekdocha - podtyp metonymie, oznacíme cást celkem, nebo celek cástí (sebehla se celá ulice (= lidé

v ní), neprisla ani noha (=zádny clovek)

• apostrofa - básnické oslovení, oslovuje se neivá vec, popr. neprítomná osoba (Svit, mesicku, svit)

• inverze - zpreházeny slovosled, je jiny oproti beznému ceskému slovosledu (Miloval jsem dévce krásné)

• epiteton (= básnicky privlastek) - jsou vsude, jakékoli dobnejsi prídavné jméno, které pekne rozvijí

podstatné (i po jezeru hvezdny svit)

• personifikace - ozivotnení, dáme neivým vecem „Livot" (Kol bilé veze vetry hrají,

pri nít si vinky sepotají.)

• hyperbola - nadsázka, kdy¿ reneme nejaký prehnaný údaj, miníme to nadsazene (to more sizí nase je)

• onomatopoia (=zvukomalba) - opët docela castý prvek, bud' je tvori shluk hlásek/slov s vraznou zvukovou

podobou (rinci retezi hrmot; na topole podle skal zeleny muzik zatleskal), nebo proste citoslovce (buch,

bác) ci slova oznacujíci zvuk (jekot, septal...)

• recnická otázka - otázka, na niz neocekáváme odpoved (Co by byl bez vzpomínky

nás ¿ivot? Co by byl?)

• elipsa - vypustení nejakého slova, nejcasteji slovesa (Jak krásnát noc! Jak krásný svet!)

• aliterace - opakování slov se tejnými písmenky (Zvoni zvoni zrady zvon zrady zvon)

• gradace - stupñováni napeti (Pochod, útok, vítezstvi slávy ¿ivota; nebo i ve vice versich Videl jsem sizy

v oích Zen

videl jsem pesté zataté

Pockete málo málo jen

vsak vy nás poznáte

• kontrast - také bývá casto (bilá x cerná; zivot x smrt)

• oxymóron - protimluv, spojíme slova, jejichi význam se vzájemne vylucuje, tedy je to vlastne nesmysl

(mrtvé milenky cit (mrtví jiz nic neciti), svítání na západe (svítá na východe)

• apoziopeze (= neukoncená vypoved): treba tri tecky, pomlika - vyjadruji odmlku v reci, jsou pomerne

casté

(jako bych jen splavem byl,

který v lukách krásne zpívat slyselas ...)

refrén = opakující se verse, mohou být i ruzne pozmeneny, casto i celé sloky (v Havranovi nikdy víc/uz

vickrát ne...;

Krásná jako kvitka na modranském dibánku