Tvarosloví

Tvarosloví

Určení slovních druhů:

Podstatná jména Přídavná jména Zájmena Číslovky Slovesa Příslovce Předložky Spojky Částice Citoslovce Substantiva Adjektiva Pronomina Numeralia Verba Adverbia Prepozice Konjunkce Partikule Interjekce

Určení PJ pomnožných, hromadných, látkových:

1. pomnožná

• mají pouze tvary množného čísla, ale mohou označovat i jednu věc

• Při skloňování mají pouze koncovky množného čísla, určíme u nich vždy číslo množné

2. hromadná

• Mají pouze tvary jednotného čísla, ale znamenají více věcí téhož druhu = "hromada něčeho".

• Při skloňování mají pouze koncovky jednotného čísla, určíme u nich vždy číslo jednotné.

• Bývají často tvořena koncovkou -í, příponou -stvo, - ctvo, -oví, -ina; , např.:

3. látková

• Označují látku bez ohledu na její množství.

• Mají tvar jednotného čísla; např.: voda, mouka, cukr, benzín

• V množném čísle mají pozměněný, eliptický význam: Koupil tři cukry. (= Tři balení cukru).

Tvarotvorný rozbor:

Tvarotvorný základ

• je společný pro všechny tvary slova:

• může, ale nemusí být zároveň kořenem

• žena, ženy, ženø, ženami…; knihařø, knihaře, knihaři…

Tvarotvorný formant

• V naprosté většiny jen koncovka.

• (pro zájemce: v jediném případu jsou i tzv. tvarotvorné předpony: po- a její alomorf pů-: nesu → ponesu; kvete → pokvete, jdu → půjdu)

• žena, ženy, ženø, ženami…; knihařø, knihaře, knihaři…

• Pozor! V případě, že pozice morfu (koncovky) není obsazená,

• hovoříme o tzv. nulové koncovce: ø.

• Pozor! Ve slovech vzoru stavení je koncovka í, přestože je ve všech tvarech.

Určení mluvnických kategorií a vzorů:

Mluvnické kategorie podstatných jmen: pád, číslo, rod (vzor není mluvnická kategorie!)

Mluvnické kategorie sloves: osoba, číslo, způsob (oznamovací, podmiňovací, rozkazovací), rod (činný, trpný) vid + třídu a vzor.

Vzory u PJ:

• Mužský rod:

  • tvrdé:

    • životný pán (pomocné vzory: hoch a občan)

    • neživotný hrad (pomocné vzory: les, zámek), předseda (pomocné vzory: paňáca, husita a sluha).

  • měkké:

    • životný muž (pomocné vzory: otec a obyvatel) a soudce

    • neživotný stroj.

• Ženský rod:

  • tvrdý: žena (pomocné vzory: skica [2. p: skici], idea [2. p: idey i ideje] a ruka [duálové skloňování] )

  • měkké: růže (pomocný vzor: ulice [2. p: ulic] ), píseň a kost

• Střední rod:

  • tvrdé: město (pomocné vzory: jablko [6. p. mn. č.: jablkách/jablcích], středisko[6. p. mn. č.: střediscích] a pončo [7. p. mn. č.: ponči]),

  • měkké: moře (pomocný vzor: bojiště)

  • smíšený: kuře

  • dlouhý: stavení

Skloňování zájmena jenž:

• U všech pádů kromě 1. se tvoří tvarem osobního zájmena + -ž

• Vidím ji. Vidím ženu, již (ji+ž) mám rád. S ním to zvládnu. Přítel, s nímž (ním+ž) to zvládnu.

• Po předložce se u zájmena on i jenž počáteční (náslovné) j- mění v n-

• (Např. u 3. p.: Dal to jemu. Dal to k němu. Kamarád, jemuž důvěřuji. Kamarád, k němuž cítím důvěru.)

• POZOR, častá chyba! 1. p. pl. muž. živ.: již – Muži, již včera přišli. (oni)

• U 2. pádu m. r. j. č. jen jehož/něhož