Tvarosloví adjektiv

TVAROSLOVÍ ADJEKTIV Vyjadřují vlastnosti osob, zvířat, věcí a jevů nebo jejich význam nějak omezují. S podstatnými jmény se shodují v rodě, čísle a pádě, v mužském rodě se odlišují životné a neživotné tvary.  neodvozená – velikost, barva, jakost.  odvozená – od podstatných jmen, příslovcí, sloves, přídavných jmen. Přípony: -ní, -ný (místní, pyšný)-ský, -cký (dětský, vesnický) -ový (kovový)-í (dívčí) -ův (otcův)-in (matčin) -vý, -avý, -ivý(poutavý)-cí (prací, secí) -ný (nedobytný)-telný (viditelný)  složená(krátkozraký)  předložkové pády(bezbarvý) Stupňování 1. stupeň:-ý, -á, -é. 2.stupeň:-ější, -ejší, -ší, -í. 3. stupeň:nej- + 2. stupeň nepravidelné:např. malý menší Druhy přídavných jmen Tvrdá: ve tvaru složeném s koncovkami 1. pádu–ý, -á, -é (mladý muž, mladá žena, malé dítě).  ve tvaru jmennéms koncovkami 1. pádu–0, -a, -o(otec je mlád, matka je mláda, zvíře je mládo). Měkká: jen ve tvaru složenéms koncovkou 1. pádu–í(jarní květ, jarní květina, jarní kvítko). Přivlastňovací: jsou v některých pádech ve tvaru složeném, v některých ve tvaru jmenném. Tvoříme je od podstatných jmen rodu mužského životného (-ův, -ova, -ovo) a rodu ženského (-in, -ina, -ino). Skloňování Tvrdá: se skloňují podle vzoru mladý; v koncovkách se píše–ý, kromě 1. a 5. pádu množného čísla rodu mužského životného, kde se píše–í a někdy u nich zároveň dochází ke změně souhlásky před koncovkou: h zdrahý přítel drazí přátelé ch šhluchý stařec hluší starci k cvelký člověk velcí lidé r řdobrý pracovník dobří pracovníci Měkká: se skloňují podle vzoru jarní, v koncovkách se všude píše–í. Přivlastňovací: se skloňují podle vzoru otcův (otcova, otcovo) a matčin (matčina, matčino); v koncovkách se všude píše–y/-ý, kromě 1. a 5. pádu množného čísla rodu mužského životného, kde se píše–i (sousedovi chlapci) a koncovky–ými(sousedovými dětmi).