Tvoření slov 2

ČJ 16

TVOŘENÍ SLOV

1/ Tvoření nových slov

•Odvozováním: používáme slovotvorný základ a slovotvorný prostředek (koncovka, přípona, předpona).

Kmen = část slova, která zbude po oddělení koncovky; může a nemusí být dále dělitelný.

Kořen = nejmenší část slova již dále nedělitelná.

Slova příbuzná = slova se stejným kmenem = slovní čeleď.

•Substantiva

•Činitelská – od sloves → učitel, listonoš.

•Konatelská – od substantiv → nástrojař, revizor.

•Jména prostředků – od sloves: vysílat → vysílačka.

•Přechýlená – ženská utvořená od mužských příponami –ka, -ice, -yně, -ová, -á.

•Jména jako výsledek děje – od sloves → výhonek.

•Pojmenovaná dle vlastností – od adjektiv → dobrák.

•Pojmenování míst dle toho, co se v nich koná – od substantiv → holubník, nemocnice.

•Další skupiny představují obměny významu základového substantiva → jména přechýlená, jména mláďat, jména zdrobnělá a zhrubělá, hromadná, abstraktní.

•Adjektiva – odvozena od substantiv. Vyjadřují vztah někoho nebo něčeho k osobě či věci označené základním substantivem. Vztahy:

•k jedinci → Evin byt.

•k druhům živých bytostí a/ osob → dětské šaty.

b/ zvířat → ptačí budka.

•k druhům věcí neživých a k abstraktním pojmům → obchodní dům, oční lékař.

•k místům a/ tvoření ze jmen obecných → horský vzduch.

b/ odvozeniny ze jmen vlastních → americký.

•Jiná odvozená adjektiva vyjadřují: a/ hojnost něčeho → kamenitý.

b/ podobnost něčemu → čtvercový.

c/ složeniny → jihočeský.

•Adjektiva odvozená od adjektiv vyjadřují míru vlastnosti.

•Adjektiva odvozená od sloves: a/ dějová → -telný.

b/ účelová → -cí.

c/ adjektivizované přechodníky.

•Slovesa

•Nejčastěji se odvozují proto, aby se vytvořil dokonavý nebo nedokonavý protějšek k slovesu základovému; někdy se změní význam.

•Odvozená od substantiv vyjadřují: a/ stav nebo chování a jeho změnu → zedničit, spřátelit se.

b/ vztahy místní → stolovat.

c/ časové → nocovat.

d/ předmětné → strachovat se.

•Odvozená od adjektiv mají významy: a/ stávat se nějakým → žloutnout.

b/ činit nějakým → oslabit.

c/ být nějakým → churavět.

•Skládáním: vytváření nového slova ze dvou či více slovních základů.

•Složeniny pravé (vlastní): dva základy spojené spojovacím vokálem (o, e, i); po rozložení nejsou slovem → vodovod, desetiboj.

•Složeniny nepravé (nevlastní) – spřežky: lze je rozdělit na dvě slova → okamžik, zeměkoule.

•Složeniny slučovací (kopulativní) - vztah souřadnosti a vzájemnosti.

a/ podstatná jména → lesostep.

b/ přídavná jména → sladkokyselý.

•Složeniny určovací (determinativní) - vztah podřadnosti; jedna složka závislá syntakticky na druhé.

a/ podstatná jména → velkoměsto.