Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




vancura-rozmarne_leto

DOC
Stáhnout kompletní materiál zdarma (51,5 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.

Vladislav Vančura – Rozmarné léto Humoristická novela z roku 1926 s podtitulem ,,humoristický románek“. Knihu ilustroval Josef Čapek. V roce 1967 natočil stejnojmenný film režisér Jiří Menzel (hrál zde například Rudolf Hrušínský). Hlavní postavy mistr Antonín Důra - starší muž, majitel venkovní plovárny v lázeňském městečku, záletník, stará se o své tělo, lidské tělo je pro něj nejdůležitější, svoji ženu už ani nemá rád Kateřina Důrová - nepřitažlivá žena, manželka Antonína, není šťastná v manželství kanovník Roch - největší mravokárce, ale sám je okouzlen dívkou major Hugo - přítel Antonína Arnoštek - potulný kouzelník, cestuje po světě, polykač ohně, akrobat apod. Anna - mladá krásná dívka, nejspíše partnerka Arnoštka, pomáhá Arnoštkovi při vystoupeních - vybírá peníze Obsah Celá novela se odehrává v Krokových Varech na řece Orši během tří dnů chladného června. Antonín je opět na své plovárně. Není moc šťastný, na to že je červen, počasí není moc příznivé k jeho druhu podnikání. Tento způsob léta, děl vposled, odvraceje se od přístroje Celsiova, zdá se mi poněkud nešťastným. Na plovárnu přichází kanovník Roch, vojín Hugo a později i Antonínova žena Kateřina. Znudění obyvatelé Krokových Varů vedou jako každý všední den svoje rozprávky a debatují nad všedními věcmi, když je vyruší příchod kouzelníka Arnoštka. Arnoštek právě přijel do Varů společně s Annou a svým příchodem rozčeří hladiny jinak poklidného a ospalého měšťáckého života. Svým vystupováním si rychle získá paní Kateřinu a i ostatní jsou Arnoštkěm tak zaujati, že si až po jeho odchodu uvědomí, že kouzelník nezaplatil vstup na plovárnu ani jídlo, které tu snědl. Večer se všichni přátelé vydávají na náměstí, aby shlédli vystoupení kouzelníka. Setkávají se tu s jeho pomocnicí Annou, která učaruje Antonínovi i ostatním. Ještě toho večera si Antonín sjedná s Annou schůzku na plovárně a jeho ženě řekne, že jde hlídat, aby jim nikdo neukradl vybavení plovárenské. Kateřina ale Antonína podezřívá, že jí podvádí, a tak se na plovárnu v noci vydá. Když dojde k velké kabině, zaslechne dva hlasy. Jeden z nich jistě patří jejímu Antonínovi, a tak se začne Kateřina dobývat dovnitř. Když Antonín otevře dveře celý zmáčený, oznámí jí, že vytáhl chudáka Annu, která se topila v Orši. Kateřina mu ale jeho historku nevěří, ví totiž, že v kabině je i velká káď plná vody, ve které se chladí pití pro hosty a pochopí, že se v ní Anna a Antonín namočili, aby jim uvěřila. Proto uteče pod záminkou, že jde pečovat o Annu k Arnoštkovi. Večer se koná druhé představení, ale už nemá takový úspěch. Po vystoupení přichází k vozu kouzelníka kanovník a rozmlouvá s Annou, ta ho nakonec pozve dovnitř, aby jí předčítal z knihy. V noci pak vychází z hostince skupinka opilých mužů a začnou se do vozu dobývat. Strhne se rvačka a kanovníkovi , který chce uprchnout, natrhnou ucho, které mu pak musí Antonín sešít. Další den je třetí představení, ale to končí úplným fiaskem. Lidé už nejsou triky okouzleni a on navíc spadne z provazu, když předvádí své artistické kousky, a natluče si. Paní Kateřina neví, co dělat ale v tu chvíli se vrátí Anna ze statku, kam šla pro mléko a rychle představení zachrání. Mezi Kateřinou a Arnoštkem dojde k velké hádce a ona se rozhodne vrátit zpátky domů. Když jí tam najde Antonín, uvítá jí pořádným výpraskem. Druhý den ráno se Arnoštek probudí a zjistí, že Anna není doma a tuší kde je. Uhání proto k vojínovi a skryje se za stromy. Když Anna od vojína odchází, Arnoštek mu natluče holí. Anna si musí vybrat: Arnoštka nebo vojína…nakonec si řekne, že Arnoštek je lepší partie a odejde s ním. Druhý den ráno je všechno jako na začátku a život městečka se vrací do svých ospalých kolejí, protože Arnoštek s Annou odjíždí. Hlavní myšlenka díla Autor si bere na mušku maloměšťáctví, kde je spousta místa pro pomluvy a podezřívání pokryteckými a unuděnými obyvateli. Jejich chování však vede vždy jen k prázdnotě, samotě a další nudě. Oslava přírody, životní pohody a optimismu Umělecké a kompoziční prostředky Autor využívá spojování archaismů a knižních prostředků s hovorovými prostředky (přechodníky - jsou většině vět, knižní obraty), hraje si s jazykem a jeho hlavními prostředky jsou humor, ironie a parodie. Téměř celý děj je napsán formou dialogu. Avšak autor nebere ohledy na běžné označení přímě řeči. Člověka to zprvu zmate, ale myslím, že se rychle zorientuje. Autor Vladislav Vančura - Byl český spisovatel, dramatik, filmový režisér, původním povoláním lékař. Narodil se v Háji ve Slezsku. Jeho otec se dlouhou dobu nemohl uplatnit, a tak se často stěhovali. Dětství prožil na venkově, kde získal lásku k přírodě a koním. Byl velmi hrdý a nepoddajný, takže jeho studijní výsledky nebyly příliš dobré. Na vysoké škole studoval nejdříve práva, ale po těžké nemoci matky přestoupil na medicínu. Pracoval jako lékař ve Zbraslavi. Jeho bratrancem byl Jiří Mahen. Byl členem a prvním předsedou Devětsilu (1920), přívrženec poetismu, ve třicátých letech byl členem Levé fronty. Od roku 1919 publikoval v mnoha časopisech – Červen, Kmen, Host a Panorama. Od roku 1921 byl členem KSČ, vystoupil v roce 1929. Byl předsedou české filmové společnosti. Za okupace vedl spisovatelskou sekci Výboru inteligence. V květnu roku 1942 byl zatčen a 1. června na Kobyliské střelnici popraven. V roce 1946 byl jmenován národním umělcem. Dílo: Jeho prozaické dílo je ovlivněno první světovou válkou, expresionismem, obsahuje celou řadu experimentů – hledá nové způsoby vyjádření. Pro jeho díla je typický specifický jazyk a sloh, který napodobuje větnou stavbu staré češtiny, usiluje o zvukomalbu. Jazyk Vančury je celkově bohatý. Archaická slova a knižní výrazy spojuje s lidovou mluvou. Větná stavba je zastaralá, užívá složitá souvětí, zdůrazňuje jimi důležitost daného okamžiku. Tento jazyk dává dílům monumentální ráz. Děj je potlačován, důležité místo má vypravěč, který vyjadřuje svůj názor k ději, přerušuje vyprávění a oslovuje čtenáře, hodnotí chování postav. Části příběhů připomínají filmové scéná

Témata, do kterých materiál patří