Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Větné členy

DOC
Stáhnout kompletní materiál zdarma (37,5 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.

Větné členy Podmět - subjekt - jezákladni větný člen- vyjadřujepůvodce nebo nositele děje, stavu nebo vlastnosti(Jana-není mluvnicky závislý na žádném jiném větném členu- je nejčastěji vyjádřen podstatným jménem nebo zájménem(Janačte. Ona- může být vyjádřen i dalšími slovními druhy (Moudřejší ustoupí. Třetí souhlasí.Učit se-ptáme se na něj otázkou l. pádu kdo?, co? a přísudkem( určitým slovesem ) (Kdo čte? - Jana-tvoří s přísudkem základní skladebnou dvojiciJana čte- s přísudkem se shoduje v osobě a čísleJana čte - ve větěnemusí být vyjádřen- může býtvšeobecný, např.někdo, člověk, lidé - může být: -holý(Honza-rozvitý(Červená karkulka-několikanásobný (Jeníček a Mařenka zabloudili. ) Přísudek - predikát - je základní větný člen- tvoří s podmětem základní skladebnou dvojiciJana čte.- vyjadřuje,co podmět dělá ( Janačte. ),co se s ním děje ( Filmkončí. ) nebo jaký je( Strom je zelený -je vyjádřen: - slovesemve tvaru určitém -přísudek slovesný ( Janačte. Janaje pozvána-jménem se sponou -přísudek jmenný se sponou ( Karelje zahradníkem-pouze jménem -přísudek jmenný beze spony ( Vstupnédobrovolné - s podmětem se shoduje v osobě a čísle Jana čte -ptáme se na něj otázkou: -Co dělá podmět? (Čte.-Co se cěje s podmětem? (Končí-Co se říká o podmětu? (Čte. Končí. Je zelený.) Předmět - objekt - jerozvíjející větný člen; rozvíjísloveso nebo přídavné jméno- vyjadřujeosobu ( Hledám Janu.),zvíře ( Chová králíka ) nebověc ( Čtečasopis. ), které seslovesný děj přímo týká- bývá vyjádřenpodstatným jménem( Čteromán),zájménem( Zdravívás) neboinfinitivem(Schopendosáhnout-závisí na slovese nebo přídavném jménua vytváří s nimi skladebnou dvojici ( Čteromán. Čtoucíromán - ptáme se na něj pádovými otázkami( Koho ) co čte? Čteromán. -4. pád- bývánejčastěji ve 4. pádě, ale můžebýt i v pádě 2., 3., 6., 7., (1.pádje vyhrazenpro podmět,5.pád je vyhrazen pro oslovení-pokud se lze zeptat i jinak než pádovými otázkami, o předmět se nejedná [( Přišliz lesa. - Z ( koho ) čeho přišli?, - Odkud přišli? - Větný členz lesa -může být: - holý( Čteromán-rozvitý( Čtenapínavý román-několikanásobný( Čteromán a dopis. ) Příslovečné určení - adverbiale - jerozvíjející větný člen-závisí na slovese ( Kráčelpomalu. ),přídavnému jménu (Kráčejícípomalu.) nebopříslovci (Velmipomalu-vyjadřuje okolnosti a vztahy Druhy příslovečných určení *: Ptáme se: Příklady:-místa- kde, odkud, kudy, kam ( Odjel doPrahy- času- kdy, odkud, jak dlouho( Udělá tozítra.-způsobu- jak, jakým způsobem( Učí sesvědomitě-míry- jak hodně(Příliš- příčiny - proč, z jaké příčiny(Pro neznalost-účelu- proč, za jakým účelem( Hrálpro potěšení-podmínky- kdy, za jaké podmínky(Při vší ochotě-přípustky - i přes jakou skutečnost(Přes všechny potížeto dokončil. ) -bývá vyjádřeno: - příslovcem ( Vra? sebrzy-- s předložkou, bez předložky( Přijelna nádraží.Halou se-zájménem - s předložkou( Prošelkolem ní.-neurčitkem ( Bratr šel nakoupit. ) - může být: - holé ( Přijedezítra.-rozvité ( Mluvívelmi dobře-několikanásobné( Podíval sedoprava i doleva. ) Méně obvyklé druhy příslovečných určení-prostředku ( Jelautem.-původu ( Vyrábětze dřeva-původce děje ( Byl ujištěnpřítelem-výsledku děje ( Proměnil sev havrana. - v co, koho ) Přívlastek - atribut - je rozvíjející větný člen-závisí na podstatném jménu-rozvíjí a přesněji určujepodstatné jméno (Nový-ptáme se na něj podstatným jménem a otázkami:jaký?, který?, čí?, kolik?, kolikátý-rozlišujeme:-přívlastek shodný - shoduje se se členem řídícím v pádě, čísle a rodě (Prašná cesta - 1.pád, jednotné číslo, ženský rod ) - přívlastek neshodný- skloňuje se pouze řídící podstatné jméno ( 1. pád - Cesta údolím., 7. pád - Cestou údolím. ) - bývá nejčastěji vyjádřen: přívlastek shodný -přídavným jménem (Hezký-zájménem (Tato-číslovkou (Třetíhodina. ) přívlastek neshodný -podstatným jménem ( Cestalesem-příslovcem ( Návratdomů-infinitivem ( Touhavrátit se. ) -může být:-holý (Velký-rozvitý (Příliš malé-několikanásobný (Bílé a červené-postupně rozvíjející (Košatý kvetoucí strom. ) -přívlastek volný- můžeme jej vynechat, aniž by se změnil smysl věty; oddělujeme jej čárkami -přívlastek těsný- nelze jej vynechat, aniž by se změnil smysl věty; neoddělujeme jej čárkami Přístavek - apozice - jezvláštní druh přívlastku- jevyjádřžen podstatným jménem- bývá většimou rozvitý ( Karel Hynek Mácha, náš velký básník- může být i několikanásobný ( K. Čapek, český spisovatel a novinář- s řídícím podstatným jménem se shoduje v pádě a čísle, často se neshoduje v rodě ( Říp,naše památná hora- v řeči je oddělen pauzami, v písmu čárkami nebo pomlčkami Doplněk -atribut verbální - jerozvíjející větný člen-závisí současně na podst.jménu a slovese( Jan zůstalsám- vyjadřujevlastnost, kterou má podstatné jméno za určitého děje ( Chlapci přišlimokří-je vyjádřen:-příd. jménem- ve tvarujmenném( Vrátili seopáleni- podst. jménem - často v 7. pádě ( Vyučil sezedníkem-zájménem ( Přišelsám-číslovkou ( Skončildruhý-infinitivem ( Viděl sýkorku poletovat-přechodníkem( Koukalismějíce se. ) -může být:-holý( Přílišžízniví-rozvitý( Doraziliúplně mokří-několikanásobný( Vrátili seunaveni a hladoví. ) -doplněk shodný - shoduje se s podstatným jménem v rodě, čísle a pádě -doplněk neshodný- obvykle je v jiném pádě než podstatné jméno

Témata, do kterých materiál patří