Větné členy

- je rozvíjející větný člen- závisí na slovese ( Kráčel pomalu. ), přídavnému jménu (Kráčející pomalu.) nebo příslovci (Velmi pomalu) - vyjadřuje okolnosti a vztahy

Druhy příslovečných určení *: Ptáme se: Příklady:- místa - kde, odkud, kudy, kam ( Odjel do Prahy . )- času - kdy, odkud, jak dlouho ( Udělá to zítra. )- způsobu - jak, jakým způsobem ( Učí se svědomitě. )- míry - jak hodně ( Příliš dlouze. )- příčiny - proč, z jaké příčiny ( Pro neznalost neobstál. )- účelu - proč, za jakým účelem ( Hrál pro potěšení. )- podmínky - kdy, za jaké podmínky (Při vší ochotě se to podařilo. )- přípustky - i přes jakou skutečnost ( Přes všechny potíže to dokončil. )

- bývá vyjádřeno: - příslovcem ( Vra? se brzy. ) - podstatným jménem - s předložkou, bez předložky ( Přijel na nádraží. Halou se ozývá hudba. ) - zájménem - s předložkou ( Prošel kolem ní. ) - neurčitkem ( Bratr šel nakoupit. )

- může být: - holé ( Přijede zítra. ) - rozvité ( Mluví velmi dobře. ) - několikanásobné ( Podíval se doprava i doleva. )

Méně obvyklé druhy příslovečných určení: - prostředku ( Jel autem. - čím ) - původu ( Vyrábět ze dřeva. - z čeho ) - původce děje ( Byl ujištěn přítelem. - ve větách s trpným rodem ) - výsledku děje ( Proměnil se v havrana. - v co, koho )

Přívlastek - atribut

- je rozvíjející větný člen - závisí na podstatném jménu- rozvíjí a přesněji určuje podstatné jméno ( Nový dům ) - ptáme se na něj podstatným jménem a otázkami: jaký?, který?, čí?, kolik?, kolikátý- rozlišujeme: - přívlastek shodný - shoduje se se členem řídícím v pádě, čísle a rodě ( Prašná cesta - 1.pád, jednotné číslo, ženský rod )

- přívlastek neshodný - bývá velmi často vyjádřen podstatným jménem v pádě prostém nebo předložkovém ( Vůně šeříků, pohled z okna ) - skloňuje se pouze řídící podstatné jméno ( 1. pád - Cesta údolím., 7. pád - Cestou údolím. )

- bývá nejčastěji vyjádřen:

přívlastek shodný - přídavným jménem ( Hezký den ) - zájménem ( Tato dívka. ) - číslovkou ( Třetí hodina. )

přívlastek neshodný - podstatným jménem ( Cesta lesem. ) - příslovcem ( Návrat domů. ) - infinitivem ( Touha vrátit se. )

- může být: - holý ( Velký rybník. ) - rozvitý ( Příliš malé sako. ) - několikanásobný ( Bílé a červené víno. ) - postupně rozvíjející ( Košatý kvetoucí strom. )

- přívlastek volný - můžeme jej vynechat, aniž by se změnil smysl věty; oddělujeme jej čárkami

- přívlastek těsný - nelze jej vynechat, aniž by se změnil smysl věty; neoddělujeme jej čárkami

Přístavek - apozice

- je zvláštní druh přívlastku ( shodný přívlastek ) - je volně připojen za podstatné jménio - je vyjádřžen podstatným jménem- bývá většimou rozvitý ( Karel Hynek Mácha, náš velký básník. ) - může být i několikanásobný ( K. Čapek, český spisovatel a novinář. ) - s řídícím podstatným jménem se shoduje v pádě a čísle, často se neshoduje v rodě ( Říp, naše památná hora. ) - v řeči je oddělen pauzami, v písmu čárkami nebo pomlčkami