Vladislav Vančura - Rozmarné léto

Třetího dne není moc pěkné počasí a přijde málo diváků. Ale Arnoštek i přesto pokračuje ve svém představení. Nějaký opilý dědek k němu přijde a říká, ať ten kluk nešťastná sleze, že se mu může něco stát , a začne tahat za provaz, na kterém Arnoštek chodí. Arnoštek se snaží udržet rovnováhu, ale marně. Padá na záda. Anna neztrácí hlavu, aby obecenstvo nechtělo peníze zpět, obléká si Arnoštovy šaty, Kateřinu navléká do svých a pokračuje v představení. Sklízí neskutečný aplaus. Arnoštkovi nemohoucnosti zneužívá Hugo a jde za Annou a vyláká ji ven. Dalšího dne zrána je překvapí čilý Arnoštek. Hugo je zmlácen holí. A spustí se slovní přestřelka. Hádají se o Annu. Ta nakonec uzná, že Arnoštek je lepší partie.

Mezitím Kateřina zašívá roztrhané a děravé věci v maringotce a uvědomuje si, co udělala za hloupost. A rozhodne se, že se vrátí domů. Antonín ji vezme zpět, ale přivítá ji pěkným výpraskem. Příští den se opět všichni tři pánové sejdou na plovárně, aby se věnovali své oblíbené polemice. Anna je tu s nimi. A v dálce vidí, jak do kopce šplhá maringotka... Nakonec se všechno vrátí do starých kolejí - Arnoštek s Annou odjíždějí, Antonín se opět věnuje své nejmilejší činnosti, tělesným cvičením, kanovník Roch se znovu zahloubá do svých učených knih a major Hugo pokračuje se svou topornou důstojností ve vzpomínání a svou zašlou slávu.

VYPRAVĚČSKÝ STYL:

Kniha je kritikou maloměšťáctví, stereotypu, nudnosti. Téměř celý děj (asi tak 85 %) je napsán formou dialogu. Avšak autor nebere ohledy na běžné označení přímě řeči. Člověka to zprvu zmate, ale myslím, že se rychle zorientuje. Autorův humor je velmi osobitý, přechází do ironie, chvílemi až do satiry. Jazyk je pestrý, obsahuje archaismy, knižní prostředky (přechodníky - jsou většině vět, knižní obraty atd.), hovorové prostředky. I přesto je to snadno čitelná kniha. Vřele doporučuji.

"Rozmarné léto" bylo také zfilmováno, a to roku 1967 pod vedením režiséra Jiřího Menzela. V roli majora Huga se objevil Vlastimil Brodský, kanovníka Rocha ztvárnil František Řehák a Antonína Důru zpodobil nezapomenutelný Rudolf Hrušínský. Sám režisér se objevil v roli kouzelníka Arnoštka. Snímek patří v dnešní době mezi stálice českého filmového nebe.