Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Vývoj české literatury od počátků písemnictví do doby Karla IV., doba románská v evropské literatuře

DOCX
Stáhnout kompletní materiál zdarma (24,79 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.

3. Vývoj české literatury od počátků písemnictví do doby Karla IV., doba románská v evropské literatuře Staroslověnské písemnictví Velká Morava – 9. – 10. stol.Staroslověnština –nejstarší spisovný slovanský jazyk, vytvořený Konstantinem a Metodějem na základě makedonského nářečí starobulharského jazykaPostupně se rozšířil z Velké Moravy do ostatních slovanských zemíDíky K a M se stala liturgickým (bohoslužebným) jazykemHlaholice –nejstarší slovanské písmo, vytvořené Konstantinem na základě řecké abecedy, vyvinula se z nícyrilice a ta se stala základem pro azbuku Sv. Konstantin Řecký filosof, teolog a znalec jazyků, spolu s M byli vysláni na Velkou MoravuVytvořil hlaholici, překládal Bibli do staroslověnštiny a sloužil bohoslužby ve staroslov.Po Metodějově smrti odešel do Říma a převzal jméno CyrilProglas –předmluva k překladu bible, obhajoba práva národa na bohoslužby v rodném jazyce, právo národa na srozumitelný jazyk Sv. Metoděj Stal se prvním Moravským biskupem, dokončil Konstantinův překlad Bible Tvorba obou bratří Paterik – vyprávění o církevních otcích.Zákon sudnyj ljudem – soubor práva pro laiky.Nomokánon – soubor právních spisů pro církev.Překlad většiny bible – větší měrou zřejmě dílo Metodějovo.Misál, Breviář – soubory bohoslužebních textů, modliteb, duchovních písní, aj. Tvorba jejich žáků Panonské legendy – dvě části:Život Konstantinův – obhajoba práva na slovanskou liturgii.Život Metodějův – více historický, zachycuje spory s německými biskupy události na Velké Moravě do Metodějovy smrti (r.885) Latinská tvorba Rozvíjí se od poloviny 10. století pod vlivem západní kultury, zvláště po zřízení pražského biskupství (973)Do 11.století se prolíná s literaturou staroslověnskou (centrum Sázavský klášter)Od konce 13.století se prolíná s českou lit., která má od 14.století výsadní postavení.Vznikají zejména legendy o českých svatých, mají za úkol upevnit křesťanství v zemi a získat slávu v zahraničíKristiánova legenda (Život a umučení sv.Václava a jeho báby sv.Ludmily) – datována do konce 10.století, zachycuje počátky českého státu, obrana staroslověnské literaturyVerše o utrpení sv.Vojtěcha – 11.stol., o životě posledního Slavníkovce, který se stal druhým pražským biskupem a zemřel při misii v PruskuDále vznikajílegendy o sv.Ludmile, sv.ProkopoviObjevují se i první dějepisná díla, zejménakroniky => důraz je kladen na fakta, události jsou chronologicky řazeny Kosmas(1045-1125) Děkan svatovítské kapituly, velmi vzdělaný, orientoval se v písemnictvíKronika česká –zachycuje české dějiny od mýtických počátků až po Kosmovu smrtJe rozdělena do tří knih, z nichž první pojednává o nejstarších dějinách do roku 1038, druhá končí v roce 1092, třetí líčí autorovu současnostVyzdvihuje upevnění křesťanství za vlády PřemyslovcůRozlišuje bájné „vyprávění starců“ - ústní lidová slovesnost,“ „hodnověrné zprávysvědků“ - písemné prameny z antiky a středověku a „vlastní zážitky“Text je prokládán vtipnými příběhy, úvahami, citacemi z antických autorůPsána prózou, je prokládána verši Zbraslavská kronika 14. stol., 2 autoři – opat Ota, Petr ŽitavskýOpět je próza prokládána verši Česká literatura Většina děl byla určena pro poslech, díla jsou často veršovaná, autoři jsou anonymníPočátky česky psané literatury spadají do 10. -12.stol., kdy se v latinských textech objevují česky psaná poznámky tzv.glosy = vpiskyVysvětlují některá slova či slovní spojení, je na nich patrný vliv staroslověnštinyNejznámější je glosa vzakládající listině litoměřické kapituly o darování půdy a poddaných Hospodine, pomyluj ny První česká duchovní píseň, duchovní lyrikaJsou patrné vlivy staroslověnštiny, jednoduchá forma, prosí boha o mír a úrodu Svatý Václave, vévodo české země Druhá česká duchovní píseň, přelom 12. a 13. stoletíSlavnostní a válečná píseň, Václav zobrazen jako patron země a rytíř Alexandreis –Světská rytířská epika Rytířský veršovaný epos z přelomu 13.-14.století, oslavující Alexandra MakedonskéhoAutor neznámý – blízký české šlechtě, inspirován německou a latinskou verzí Alexandreidy Kronika česká, tak řečeného Dalimila Nejstarší česky psaná kronika, počátek 14. stol.Autor je neznámý – Dalimilovi Mezeřickému bylo autorství přisuzováno omylemKronika popisuje české dějiny od příchodu praotce Čecha po korunovaci Jana Lucemburského na českého králePsána rýmovaným veršemNení tak historicky věrohodná jako Kosmova kronika, ale pro své vlastenectví a protiněmecké zaměření (pověst o Oldřichovi a Boženě) se stala oblíbenou kronikou v dobách národního ohroženíAutor vychází z pověstí, kronik a legend, využívá lidovou slovesnost i své zážitky Evropská románská literatura Největší vliv na středověkou kulturu mělo křesťanství, které určuje víru, morálku a názory na uměníCírkev podporovala pevné rozdělení společnosti na trojí stav: duchovní, panský a poddanskýKultura nenavazuje na antiku, začíná znova od začátkuKláštery – centry vzdělanostiZnalost čtení a psaní omezena na duchovenstvoZpočátku literaturu šířili pouze ústnětrubadúři – své skladby (většinou veršované) sami přednášeli nebo zpívali a doprovázeli se na strunný hudební nástroj Žánry: Přírodní a milostná lyrika – autory textů často neznámeDuchovní poezie – modlitby, žalmy a písně, které byly shromažďovány v kancionálechLegenda – vyprávění o životě svatých, může být psána prózou i ve veršíchApokryf – uvádí obecně známý motiv většinou z Bible, texty s náboženskou tématikou, které neschválila církevSvětská literatura – národní jazyky, epika i lyrikaHrdinský epos – hrdinský příběh, kdy šlechtic, který je ve službách krále, vykoná nějaké hrdinské činyRytířský epos – rytíř měl být statečný, dvorný, bojoval podle pravidel, rytíř vykonává hrdinské činy, aby si získal lásku ženyDvorská lyrika – psala se na zakázky šlechtických dvorů, přednášela se za doprovodu hudby (trubadúři), nejčastěji i milostné náměty, ale i náměty mravoučné či satirické FRANCIE Chrétien de Troyes – středověký básník, Jako první zpracoval keltské báje o králi Artušovi a jeho družiněGaubier de Chatillon– tvůr

Témata, do kterých materiál patří