Vývoj české literatury od počátků písemnictví do doby Karla IV., doba románská v evropské literatuře
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
3. Vývoj české literatury od počátků písemnictví do doby Karla IV., doba románská v evropské literatuře
Staroslověnské písemnictví
Velká Morava – 9. – 10. stol.
Staroslověnština – nejstarší spisovný slovanský jazyk, vytvořený Konstantinem a Metodějem na základě makedonského nářečí starobulharského jazyka
Postupně se rozšířil z Velké Moravy do ostatních slovanských zemí
Díky K a M se stala liturgickým (bohoslužebným) jazykem
Hlaholice – nejstarší slovanské písmo, vytvořené Konstantinem na základě řecké abecedy, vyvinula se z ní cyrilice a ta se stala základem pro azbuku
Sv. Konstantin
Řecký filosof, teolog a znalec jazyků, spolu s M byli vysláni na Velkou Moravu
Vytvořil hlaholici, překládal Bibli do staroslověnštiny a sloužil bohoslužby ve staroslov.
Po Metodějově smrti odešel do Říma a převzal jméno Cyril
Proglas – předmluva k překladu bible, obhajoba práva národa na bohoslužby v rodném jazyce, právo národa na srozumitelný jazyk
Sv. Metoděj
Stal se prvním Moravským biskupem, dokončil Konstantinův překlad Bible
Tvorba obou bratří
Paterik – vyprávění o církevních otcích.
Zákon sudnyj ljudem – soubor práva pro laiky.
Nomokánon – soubor právních spisů pro církev.
Překlad většiny bible – větší měrou zřejmě dílo Metodějovo.
Misál, Breviář – soubory bohoslužebních textů, modliteb, duchovních písní, aj.
Tvorba jejich žáků
Panonské legendy – dvě části: Život Konstantinův – obhajoba práva na slovanskou liturgii. Život Metodějův – více historický, zachycuje spory s německými biskupy události na Velké Moravě do Metodějovy smrti (r.885)
Latinská tvorba
Rozvíjí se od poloviny 10. století pod vlivem západní kultury, zvláště po zřízení pražského biskupství (973)
Do 11.století se prolíná s literaturou staroslověnskou (centrum Sázavský klášter)
Od konce 13.století se prolíná s českou lit., která má od 14.století výsadní postavení.
Vznikají zejména legendy o českých svatých, mají za úkol upevnit křesťanství v zemi a získat slávu v zahraničí
Kristiánova legenda (Život a umučení sv.Václava a jeho báby sv.Ludmily) – datována do konce 10.století, zachycuje počátky českého státu, obrana staroslověnské literatury
Verše o utrpení sv.Vojtěcha – 11.stol., o životě posledního Slavníkovce, který se stal druhým pražským biskupem a zemřel při misii v Prusku
Dále vznikají legendy o sv.Ludmile, sv.Prokopovi
Objevují se i první dějepisná díla, zejména kroniky => důraz je kladen na fakta, události jsou chronologicky řazeny
Kosmas (1045-1125)
Děkan svatovítské kapituly, velmi vzdělaný, orientoval se v písemnictví
Kronika česká – zachycuje české dějiny od mýtických počátků až po Kosmovu smrt
Je rozdělena do tří knih, z nichž první pojednává o nejstarších dějinách do roku 1038, druhá končí v roce 1092, třetí líčí autorovu současnost
Vyzdvihuje upevnění křesťanství za vlády Přemyslovců
Rozlišuje bájné „vyprávění starců“ - ústní lidová slovesnost,“ „hodnověrné zprávy
svědků“ - písemné prameny z antiky a středověku a „vlastní zážitky“
Text je prokládán vtipnými příběhy, úvahami, citacemi z antických autorů
Psána prózou, je prokládána verši