Vývoj spisovné češtiny

3. VZNIK A VÝVOJ SPISOVNÉ ČEŠTINY, HUSOVA REFORMA ČESKÉHO PRAVOPISU

VÝVOJ SPISOVNÉ ČEŠTINY VE VZTAHU KE SPOLEČNOSTI

1. do roku 1300

• po období staroslovenštiny a latiny – 1. stopy českého jazyka

• v latinských textech česká slova = BOHEMIKA (např. v Kosmově kronice)

• GLOSY = slovní spojení v textu nebo na jeho okraji (poznámky v češtině)

• primitivní pravopis – 13.stol

• 1. z nejstarších českých vět

• - spřěžkový pravopis –konec 13.stol.-14.stol.

- používání spřežek (spojení 2 i více latinských písmen) - czas-čas

1. 14.století

• - všestranný rozvoj zemí, zvláště za Karla IV.

• - slova z němčiny a latiny

• - rozvoj slovní zásoby a větné skladby (složitější souvětí)

• - Bartoloměj z Chlumce = mistr Klaret, lékař, učenec

• - česká lyrická terminologie a 1.česká vědeká terminologie

• - 3 slovníky – Bohemář, Glosář, Vokabulář gramatický

• - epos Alexandreida

• - Dalimilova kronika

• - legendy o sv.Prokopovi

• - lidové písně

• - Hradecký rukopis

• - 1.drama – Mastičkář

• - Tomáš Štítný ze Štítného – nejdokonalejší čeština

c) husitství – 15.století

• -rozvoj mluveného jazyka, zlidovění, popularizace češtiny, rozšíření Bible

• - Mistr Jan Hus - největší zásluha na rozvoji češtiny, dbá na výslovnost

• - jazyk blízký lidu, bez zastaralých slov, náhrada slov cizích českými

• - „De orthographia bohemica“ – O českém pravopisu, spis

• - diakritický pravopis – čárka označovala délku samohlásky (fiakr. znamínko) – nabodeníčko krátké a dlouhé

• - vynález knihtisku – 1468 – Plzeň – 1.tištěná kniha

d) 16.-17.století (humanismus)

• - čeští humanisté bránili český jazyk – usilovali o to, aby se vyrovnal latině

• - rozdíl mezi psaným a mluveným jazykem

• - přejímání slov, zvláště z latiny (puls), francouzštiny (kapitán), němčiny (hoblík)

• - rozvoj větné stavby – složitá a dlouhá souvětí

• - tzv humanistická perioda – 2části oddělené dvojtečkou nebo středníkem

• - vznik mluvnic:

• Gramatika Beneše Optáta, Petra Gzela, Václava Filomatesa

• Gramatika česká – Jan Blahoslav

• Dvě knihy mluvnice Václava Benedikta z Nedožer

• Viktorín Kornel ze Všehrad (1460-1520) – mistr svobodných umění, děkan Pražské univerzity

- chtěl vymýtit germanismy a latinismy z českých textů

- „O právech, súdiech i dskách země české knihy devatery“

• Jan Blahoslav (1523-1571) – jazykovědec, biskup a kněz Jednoty bratrské

- vystudoval Univerzitu v Wittenburgu

- pracoval na dějinách a zároveň tvořil nová díla

- „Musica“ – příručka hudební teorie

- „Nový zákon nově do češtiny přeložený“ – překlad Bible kralické do češtiny – vzor dokonalé češtiny

-„ Gramatika česká“ – 1571, stylistická příručka

• Vavřinec Benedikt z Nudožer (1555-1615) – psal latinsky

-„Dvě knihy české mluvnice“ – 1.ustálená a ucelená česká mluvnice, je tu i mnoho poznatků o nářečí