Vývoj ve světové literatuře po 2. světové válce

Samuel Beckett (1906-1989)

• Irský spisovatel a dramatik, ale je také považován za francouzského autora, protože žil v Paříži, dostal nobelovku

• Trpěl silnými depresemi, hodně cestoval, před válkou se odstěhoval do Paříže

• Touha vytvořit něco, co nazýval „literatura neslova“,

• Základní tematikou je hrůza z nepoznaného světa a pocity odcizení

• Čekání na Godota – formou chaotického dialogu dvou tuláků, jasné je pouze to, že čekají na Godota, který má změnit jejich životní osudy

• Skoro žádné kulisy (strom), otázky pro diváka o smyslu jeho existence

Nový román

• Francie, 50. léta 20. stol.

• Oslabení příběhu, často chybí děj i zřetelné postavy (bezejmenné), skutečnost je redukována na popis věcí a jevů, bez časoprostorové chronologie, několik úhlů pohledu

• Experimenty s jazykem, úvahy

• Natalie Sarrautová – Francouzska ruského původu, zakladatelka nového románu

• Tropizmy – soubor kratších próz, chybí děj, prokreslené postavy

• Michel Butor – Francouz, představitel a teoretik nového románu

• Proměna – příběh klasického manželského trojúhelníku, časté úvahy i vnitřní monology

Existencialismus

• Po 2. světové válce, Francie a Německo, filosofický a literární směr

• Zabývá se problematikou bytí člověka v soudobém světě

• Východiskem je jedinec a jeho vnitřní já, izolované od okolního světa

• Hrdinové pitvají své nitro – pocity osamocení absurdity, bezvýchodnosti, úzkosti

• Každý vnímá jinak – člověk je jedinečný, osamocený a odpovědný jen sám sobě => nikdo nemůže soudit naše činy

• Člověk prožívá úzkost, protože je vržen do života, jsme nuceni ke svobodě, život jsme si nevybrali

• Svoboda je nutnost volit mezi něčím – všechny volby jsou špatné, stejně zemřeme

• Člověk má jedinou jistotu => smrt

Představitelé: Jean Paul Sartre, Albert Camus, Karl Jaspers (filozof)

Jean Paul Sartre (1905-1980)

• Francouzský filozof, spisovatel, novinář, odmítl Nobelovku

• Člověk nemá žádnou přirozenou podstatu – tu si musí sám vytvořit, zvolit, jak bude žít

• Nelze se na nic vymlouvat ani svést své jednání na někoho jiného, člověk jedná podle sebe (absolutní protiklad Zolova naturalismu)

• Poznání a pravda jsou subjektivní, objektivní vnímání vůbec neexistuje

• Zeď – soubor povídek, lidé žijí vedle sebe, ale je mezi nimi zeď, nikdo nemůže zároveň cítit to, co ten druhý, uvědomění marnosti lidského konání, všechno směřuje ke smrti

• Dramata: Mouchy (Orestes bojuje proti fašismu, lidé ho neposlouchají), Peklo

• Hnus / Nevolnost – román, deník historika, který pozoruje lidi a je jimi znechucen

Albert Camus (1913-1960)

• Francouzský spisovatel, filozof, dramatik, publicista, původ z Alžírska, má Nobelovku

• Nepovažoval se za spisovatele, psal spíše eseje a filosofické spisy

• Mýtus o Sisyfovi – filozofický esej založený na teorii absurdity

• Cizinec – filosofický román, příběh mladíka, který vyrůstá v Alžíru a je tam cizincem, je cizincem i ve společnosti