Vývoj ve světové literatuře po 2. světové válce
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Georgi Corso
Objevil ho Ginsberg, vyrostl na ulici, něžné lyrické obrazy v ostře kritických básních
Benzín – sbírka, kritika amerického způsobu života
William Seward Burroughs
Prozaik, sci-fi, dekontrukce – uvolněná kompozice textu, parodické aluze jiných děl
Feťák – konfese narkomana, Teplouš – otevřené, Nahý oběd – upalování a pogromy na „negry“
Sci-fi – apokalyptické vize planety => Ohyzdný duch, Místo slepých uliček
Magický realismus
Především latinskoamerická a ruská literatura
Země, kde je silná tradice mytologie a lidové slovesnosti
Vedle něčeho reálného (života) se objevuje něco tajemného, magického, co je také součástí života
Základním principem je prolínání dvou světů – světa skutečného a světa magického, snového, fantazijního => mezi nimi jen tenká hranice, někdy žádná
Představitelé: Michail Bulgakov, Čingiz Ajtmatov, Alexandr Solženicyn, Gabriel Garcia Márquez
Michail Bulgakov
Ruský prozaik a dramatik
Zpočátku psal satirická díla s utopickými rysy (Osudová vejce, Psí srdce)
Mistr a Markétka – archetypem je Faust od Goeteho
Filozofický román, boj dobra a zla, dobová satira ruské společnosti
Dvě dějové roviny – autor vypráví o dopsaném románu v psychiatrické léčebně, fantazijní rovina – faustovské téma, vyprávění o Pilátu pontském a Ježíši
Alexander Solženicyn
Uvězněn za své názory na Stalina (pracovní tábory a pak ve vyhnanství)
díla jsou autentické zážitky – ukazují krutost stalinského režimu
Nositel Nobelovy ceny
V polovině 60. let nesměl psát – díla vycházela samizdatem a v exilu
Souostroví gulag – trojdílný dokument, za co byli lidi odsouzeni v Rusku, soudní zápisy, výpovědi lidí
Jeden den Ivana Děnisoviče – popisuje jeden den jeho života v lágru
Gabriel Garcia Márquez
Kolumbijec, nositel nobelovky, psal španělsky
Jeho styl je plný nadsázek a fantastických motivů, které se objevují ve všedním životě
Vyprávění velkých příběhů, které roztříští na mnoho bezvýznamných epizod, čas podle něj neplyne, ale otáčí se dokola, základními tématy láska, smrt, samota a stárnutí
Sto roků samoty (kronika malého městečka a jedné rodiny), Kronika ohlášené smrti
Absurdní literatura (drama)
Směr avantgardního (moderního) divadla, zejména v 50. letech 20. stol.
Zobrazuje skutečnost jako nesmyslnou, nemá souvislý děj, opomíjí charakteristiky postav, vyjadřuje pocity bezmoci osamoceného člověka a ztrátu schopnosti dorozumění s ostatními lidmi
Jazyk ztrácí svou dorozumívací funkci, dialog sice umožňuje komunikaci, ale prázdnota frází a plané tlachání znemožňují dorozumění, lidé spolu mluví, ale neposlouchají se
Hry jsou laděny tragicky nebo tragikomicky, časté jsou groteskní prvky a černý humor
Představitelé: Samuel Beckett, Eugene Ionesco (Židle, Plešatá zpěvačka, Nosorožec)